Česká národní banka jedná zcela správně

• Babišovi a Schillerové se vyšší sazby nelíbí,  bankovní rada ČNB ale jedná zcela správně v souladu s mandátem cenové stability.
• Proces úrokové normalizace bude pokračovat i v listopadu, možné je zvýšení sazeb o 50 bodů.
• Během příštího roku bude tempo zvyšování úroků mnohem mírnější.

Od nejrazantnějšího zvýšení sazeb České národní banky od roku 1997 uběhl týden. Andreji Babišovi a Aleně Schillerové se vyšší úroky sice nelíbí, jednání bankovní rady ČNB je ale zcela správné a v souladu s mandátem cenové stability. 

Úkolem centrální banky je péče o cenovou stabilitu. Tím rozumíme mírný růst spotřebitelských cen odpovídající nastavenému inflačnímu cíli na 2 % s tolerančním pásmem +- jeden procentní bod. Aktuální hodnoty inflace tento cíl vysoce převyšují, růst pak začínají i inflační očekávání. Centrální banka musí jednat hned, aby udržela tempo růstu cen na horizontu měnové politiky na úrovni cíle s vědomím, že transmise vyšších sazeb do reálné ekonomiky potrvá minimálně rok.

Inflační očekávání jsou klíčovým faktorem vstupujícím do jednání a plánování domácností a firem. Ještě donedávna byla tato očekávání stabilně ukotvena na úrovni inflačního cíle, případně mírně nad ním. Trvající výrazné proinflační tlaky však ukotvenost začaly narušovat s rizikem jejího posunu k vyšším úrovním. A to je něco, co centrální banka nehodlá připustit. Důvodem je riziko dlouhodobé inflace na nepřijatelné úrovni a případné náklady řešení této situace.

Pokud jde o proinflační tlaky, rozdělujeme je na nabídkové a poptávkové. Nabídkové jsou spojeny s charakteristickým rysem pandemické krize v podobě rychlého ekonomického propadu a následné rychlé obnovy. Nejvýrazněji se tato obnova projevila ve výrobních řetězcích, kde, zjednodušeně řešeno, nabídka nestíhá poptávku, a výsledkem jsou vyšší ceny. Tzv. úzká hrdla jsou globálním trendem projevujícím se i v domácí ekonomice. Vyšší ceny jsou tak v tomto případě v podstatě dovezeny.

Nabídkové faktory mohou být přechodné. Tento předpoklad je z charakteristiky covidové krize namístě. Klíčovou otázkou je ale doba trvání přechodnosti. Rostoucí počet centrálních bankéřů napříč celým světem uvádí, že ona tranzitornost je už teď delší, než bylo původně očekáváno. A i to je jedním z rizik vyšších inflačních očekávání.

V české ekonomice je nabídková strana inflace doplněna silnou poptávkovou stranou. Ekonomika začíná v některých oblastech vykazovat známky přehřívání, ať už vinou odložené spotřeby či fiskální politiky umocněné politickým cyklem. Klíčovou roli pak hraje napjatý trh práce, kde jsme svědky výrazné nerovnováhy mezi počtem volných pracovních míst převyšujícím počet uchazečů o práci.

ČNB proto už v červnu odstartovala proces úrokové normalizace. Až do září se držela strategie pozvolného navyšování sazeb o 25 bazických bodů, které se však už „nehodilo“ do zesilujícího inflačního prostředí. Centrální banka potřebovala vyslat signál o tom, že je připravena jednat s cílem zachování ukotvenosti inflačních očekávání. Proto, aby se udržela tzv. před křivkou, na svém zářijovém zasedání sáhla po 75 bodech, což bylo dle rychlého posílení koruny pro trh překvapením. Tím proces úrokové normalizace ale nekončí.

ČNB odhaduje úroveň neutrální sazby, která ekonomiku nepřehřívá ani neochlazuje, mezi 2,5 až 3 %. Další možnost posunu bude mít bankovní rada v listopadu, kdy bude mít navíc k dispozici aktualizovanou prognózu. Ta zřejmě potvrdí silnější proinflační tlaky, a tedy i potřebu dalšího zvýšení úroků, které by podle nás mohlo dosáhnout 50 bazických bodů.

Dvoutýdenní repo sazba by se tak na konci letošního roku mohla nacházet minimálně na 2 %. V tom příštím už bude tempo zvyšování úroků mnohem mírnější. ČNB si bude chtít počkat na transmisi letošního úrokového navyšování do reálné ekonomiky, zároveň se ale bude chtít přiblížit zmiňované neutrální hranici. V roce 2022 bychom se tak mohli posunout minimálně na 2,5 %, přičemž rétorika bankovní rady zůstane stejná – na brzdu nešlapeme, pouze ubíráme plyn a postupně se posouváme zpět do měnověpolitického normálu.

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN

Dolar se vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 1,1554 EURUSD, dolarový index se pak nachází na hodnotě 93,97 bodu. Během dne by se kurz EURUSD měl pohybovat v rozmezí od 1,1503 do 1,1580 EURUSD.**

Koruna se aktuálně vůči euru v online směnárně RoklenFx obchoduje za středový kurz 25,38 EURCZK, vůči dolaru za středový kurz 21,97 USDCZK. Dle naší predikce by se kurz vůči euru měl držet v rozmezí 25,21 až 25,48 EURCZK, ve dvojici s dolarem od 21,90 až 22,13 USDCZK.**

**Průměrný nominální kurz, zveřejňovaný ECB, bude dle použitých modelů s vysokou pravděpodobností ve zmíněném intervalu. Predikce měnových kurzů jsou založeny na modelu časových řad, který zohledňuje předchozí hodnotu kurzu i jeho minulou volatilitu. K přesnějšímu určení budoucí volatility je do modelu navíc zakomponován faktor zveřejňování makroekonomických dat. Model je tak schopen určit, kdy lze očekávat zvýšenou či sníženou volatilitu směnného kurzu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.

Text byl původně napsán pro Hospodářské noviny.