Víkendář: Paradox efektivních trhů a další ekonomické hádanky

Tyler Cowen je známý ekonom, který zpovídal dalšího známého ekonoma Johna H. Cochraneho. Ten působí na Hoover Institution na Stanfordu a na Cato Institute. Cowen jej uvedl s tím, že pro něj Cochrane představuje „hlas zdravého rozumu“ a hned následovaly otázky na aktuální ekonomická témata i obecnější jevy, nad kterými bychom se mohli s ohledem na učebnicové teorie pozastavovat. Včetně toho, proč vlastně nejsou při volném toku kapitálu sazby napříč světem stejné a tolik se odlišují.

Cochrane vysvětloval, že ohledně možného nefungování arbitráže mezi jednotlivými zeměmi je nutno brát do úvahy, že arbitráž se týká bezrizikových krátkodobých zisků, které pramení z neefektivního ocenění různých aktiv. Pokud ovšem leží například v Brazílii sazby a výnosy aktiv mnohem výš než třeba v USA, jde o odraz rizikovosti brazilských aktiv, tamního institucionálního prostředí a podobně. Takže může jít o ziskovou příležitost, ale souvisí s ní vyšší rizikovost.

Ekonom pokračoval s tím, že vyšší reálné sazby by se měly teoreticky spojovat s postupně oslabujícím měnovým kurzem tak, jak předpovídá teorie nekryté úrokové parity. Cochrane ale dodal, že v praxi něco takového moc nepozorujeme. Dochází však někdy k tomu, že namísto postupného oslabování měnového kurzu najednou dojde k prudké depreciaci, a to nejen v jedné zemi.

To má mimo jiné dopad na hospodaření hedge fondů, které mohou po nějaký čas vydělávat na tom, že investují do zemí s vyššími výnosy, aniž by čelily oslabujícímu měnovému kurzu. Ale pak realizují v krátkém časovém období velké ztráty kvůli skokové měnové depreciaci. Podle Cochraneho jsou podobné jevy tím, co ekonomy mate, stejně jako třeba to, proč Čína exportuje kapitál do zbytku světa a zároveň do ní kapitál ze zbytku světa teče.

Proč se tolik obchoduje?

Řeč se dostala na vysoký objem obchodování na trzích a aktivní investování. S ním podle ekonoma souvisí určitý paradox, protože na efektivním trhu na jednu stranu není prostor pro ziskové aktivní investování, na stranu druhou ale platí, že pokud nebude nikdo aktivně investovat, trh nebude efektivní. Ve výsledku tak musí být „trochu neefektivní“. Těžko ale podle ekonoma nějak vysvětlit, proč je na akciích tak vysoký obrat.

Riziko a recese

Cochrane míní, že během recese nedochází ani tak k tomu, že by domácnosti chtěly odkládat svou spotřebu do budoucna, rozhodující je růst jejich averze k riziku. To se projevuje i na akciovém trhu, kde se zvyšují rizikové prémie a ceny akcií míří dolů. A to mnohem více, než jaký je pokles ekonomiky. Ten totiž nemusí být nijak výrazný, ale i přesto může dojít k prudkým korekcím akciových trhů a příčina tkví právě v averzi k riziku a rizikových prémiích.

Hodnocení toho, co by pro domácnosti a spotřebitele byla pohroma, se přitom podle ekonoma do značné míry odvíjí od jejich aktuálních zkušeností a vjemů. Americké domácnosti mají například mnohem vyšší příjmy než domácnosti v Indii a bylo by tomu tak, i kdyby se příjmy v USA výrazně snížily. Přesto by to ale lidé v USA považovali za pohromu, zatímco domácnosti v Indii by se i s takovou výší příjmů cítily mimořádně bohaté.

Zdroj: Tyler Cowen Podcast