Platební bilanci pomáhá nízký odliv dividend (Komentář)

Běžný účet tuzemské platební bilance v srpnu dosáhl přebytku ve výši 16,4 mld. Kč. Analytici v průměru čekali deficit 5 miliard. My jsme odhadovali přebytek 3 miliardy Kč. Výsledek tak opět výrazně předčil odhady. Za vysokým přebytkem na běžném účtu opět stojí nízký odliv dividend ve výši 4,9 mld. Kč. Celá bilance prvotních důchodů se tak nachází v mírném deficitu -3,2 mld Kč, zatímco před rokem činil její deficit více než 38 miliard korun. Přebytek zahraničního obchodu se zbožím a službami se přitom meziročně prakticky nezměnil, když v srpnu dosáhl 24,7 mld Kč. Na kapitálovém účtu činila bilance příjmů z rozpočtu EU 0,4 mld. Kč. 

Odliv kapitálu na finančním účtu, tedy čisté půjčky do zahraničí, činil 26,6 mld. Kč. Saldo přímých zahraničních investic dosáhlo mírného přebytku 1,6 mld. Kč, z toho saldo reinvestovaného zisku činilo 0,9 mld. Kč. Na portfoliových investicích došlo k přílivu ve výši 31,9 mld kvůli nákupům dluhopisů ze zahraničí, což se rovněž projevilo na odlivu v položce ostatních investic kvůli změně krátkodobé pozice bankovního sektoru vůči zahraničí. V srpnu došlo k navýšení devizových rezerv o 3,7 mld Kč. Saldo chyb a opomenutí činilo necelých 10 miliard Kč.

V naší prognóze jsme pro letošek čekali deficit ve výši 1,5 % HDP a v příštím roce návrat do přebytku poblíž 2 % HDP. Vývoj za třetí čtvrtletí ukazuje, že by výsledek za letošek mohl být výrazně lepší a spíše mírně přebytkový. Avšak nejistota odhadů kvůli druhé vlně epidemie opět narůstá, přičemž dopad do zahraničně-platebních vztahů se od první vlny epidemie může významně lišit. Průmyslová výroba má například prozatím slušnou naději pokračovat ve výrobě a potažmo exportu, zatímco v první vlně byla výroba pozastavena.