Británie odejde z EU pravděpodobně bez dohody (Tématické reporty)

Návrh zákona o vnitřním trhu, se kterým přišla vláda Borise Johnsona, ještě více zkomplikoval už i tak složitá jednání mezi Velkou Británií a EU. Pravděpodobnost, že Británie vystoupí z EU bez dohody, se tak podle nás zvýšila na 80%. Za odchod bez dohody Velká Británie podle našeho odhadu zaplati v průběhu příštích pěti let 3 % HDP. Negativní dopady na eurozónu budou zhruba čtvrtinové. Britská centrální banka bude na šok reagovat snížením sazeb do záporu. Hlavním obchodním artiklem, který Česká republika vyváží do Velké Británie, jsou automobily a jejich příslušenství. Zavedení 10% cel by vedlo nejen k růstu cen vyvážených aut ale i poklesu ziskových marží českých automobilek. Celkově by za brexit bez dohody Česko zaplatilo podobnou daň jako ostatní země EU, tedy v průměru 0,2-0,3 pb HDP.

Vyjednávání mezi Velkou Británií a EU zasadila vláda Borise Johnsona tvrdou ránu, když přišla s návrhem zákona o vnitřním trhu. Ten již schválila dolní komora britského parlamentu. Zákon by měl vejít v platnost, pokud by se Británie a EU na podmínkách vystoupení nedohodly. Samotný návrh zákona však možnost uzavření vzájemné dohody ještě více ztížil. Je totiž v rozporu s již schválenou smlouvou o vystoupení Velké Británie z EU, neboť stanovuje, že nebudou zavedeny celní kontroly mezi Severním Irskem a Británií, přičemž britská vláda bude mít výlučné pravomoci v otázkách státní podpory firem. To by se vzhledem k již uzavřené dohodě dalo klasifikovat jako porušení mezinárodního práva. Tento týden by zákon měla projednávat horní komora britského parlamentu. Šance na uzavření dohody do konce roku tak ještě více klesla a jako nejpravděpodobnější (80 %) se nyní jeví scénář vystoupení Británie z EU bez dohody. Uzavření dohody je sice stále možné, nicméně vzhledem k tomu, jak málo času zbývá do konce roku, by její rozsah byl zřejmě stejně velmi omezený. Johnson jako termín pro uzavření dohody stanovil polovinu října. Oficiálně je to sice konec roku, pokud by ale dohoda měla fungovat, musely by být schváleny příslušné zákony, což by zabralo nejméně dva měsíce. Nadějím na uzavření dohody tedy pomalu ale jistě zvoní hrana.

Britská centrální banka předpokládá, že by odchod bez dohody stál do roku 2024 tamní ekonomiku 2,5-5,0 % HDP. Centrální banka by na vzniklou situaci podle naší prognózy reagovala snížením úrokových sazeb do záporu, aby dopady negativního šoku zmírnila. Podle našeho odhadu by Británie za odchod bez dohody zaplatila 3 % HDP v průběhu prvních pěti let, přičemž polovina z této ztráty by se realizovala v první polovině roku 2021.

Zatímco Británie by byla odchodem bez dohody zasažena tvrdě, dopady na eurozónu by byly podstatně mírnější, zhruba čtvrtinové. To by znamenalo redukci HDP eurozóny o 0,75 pb v průběhu pěti let, z čehož o 0,3-0,4 pb by eurozóna přišla v roce 2021. Rozložení mezi jednotlivými zeměmi by však bylo nerovnoměrné. Nejvíce by utrpěly státy jako Irsko, Lucembursko či Belgie. Ostatním zemím by HDP klesl v průměru o  0,2-0,3 pb. Evropská centrální banka by na vzniklou situaci pravděpodobně reagovala dalším rozšířením nebo prodloužením programů kvantitativního uvolňování. Snížení úrokových sazeb by podle našeho názoru přicházelo v úvahu pouze tehdy, pokud by euro dlouhodobě výrazně posilovalo. Tento scénář ale nepředpokládáme. Pomoci by mohla i fiskální politika. Jednotlivé členské státy by zřejmě reagovaly cílenou podporou nejvíce postiženým sektorům (zemědělství, rybářství, výroba automobilů), využitý by byl i speciální brexitový fond v hodnotě 5 mld. EUR, který EU schválila již loni v červnu, pomoci by mohl i záchranný evropský fond.

V praxi by odchod bez dohody znamenal, že by obchod mezi Británii a EU probíhal podle pravidel Světové obchodní organizace. V průměru se cla evropské unie pohybují kolem 5 %. Jejich výše je však značně diferencovaná, od 2,8 % na investiční statky až po 42 % na mléčné výrobky. Z celkového objemu zboží putujícího z EU do Velké Británie by v bezcelní zóně zůstalo zhruba 44 %.

Odchod bez dohody by mimo jiné dopadl i na evropský automobilový průmysl, který již dostal těžkou ránu v podobě koronavirové krize. Na osobní automobily se vztahují cla na úrovni 10 %. Jejich zavedení by podle Sdružení automobilového průmyslu mohlo vést ke zvýšení nákladů evropských automobilek až o 5,7 mld. EUR. České exporty do Spojeného království v podobě hotových aut představují téměř 10 % všech exportů z automobilového sektoru v České republice. Automobily a jejich příslušenství jsou zároveň hlavním vývozním artiklem z Česka do Velké Británie. Zavedení cel by pravděpodobně vedlo k růstu cen vyvážených vozů, v ceně by se ale neprojevilo v plné výši a část by šla na vrub ziskových marží. Při růstu cen o 10 % s cenovou elasticitou 1,5 by tak čeští výrobci aut na exportech mohli ztratit až 0,5 mld. EUR.

Celkový přebytek českého zahraničního obchodu s Velkou Británií je druhý největší, hned po Německu. Na celkovém vývozu Česka se Británie podílí zhruba 5 %, na celkovém dovozu přibližně 2 %. Pokud by nastal absolutní výpadek ze vzájemného obchodu zboží a služeb, mohlo by to potenciálně snížit růst českého HDP až o necelá dvě procenta. Toto je ale extrémní předpoklad, který nenastane. V případě zavedení cel, by výrobci museli reagovat zvýšením cen, vzájemný obchod by však pokračoval i nadále. Česko by tak za brexit zřejmě zaplatilo podobnou daň jako ostatní země EU, tedy 0,75 pb HDP v průběhu příštích pěti let.