Novela zákoníku práce očima expertů: pochvaly, ale i nedostatky

Od 30. 7. vstupují v účinnost některé změny, které přinesla novela zákoníku práce, další důležité změny nabydou účinnosti dne 1. 1. 2021. Odborníci úpravu převážně chválí, pozitivně vnímají například nový způsob výpočtu dovolené, navýšení odškodnění pro pozůstalé po obětech pracovních úrazů či větší zodpovědnost zaměstnanců u doručování důležitých dokumentů. Mezi jiným ale na druhou stranu kritizují nedostatečnou specifikaci částek u odškodnění pracovních úrazů a chybějící právní zakotvení elektronické komunikace.

Největší změnou, která se navíc dotkne široké veřejnosti, je nová koncepce dovolené, která nyní zohledňuje odpracované hodiny, nikoliv pouze směny. „Novela řeší problémy a nedostatky původní úpravy, se kterými si sice praxe nějak poradila, ale ne zrovna správně - především v případě nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, při změně pracovního režimu v průběhu kalendářního roku a při kratších úvazcích. V každém případě je nový systém spravedlivější a v podstatě jde o jednoduché matematické počty,“ chválí Klára Valentová z advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners.

V novele jí ovšem chybí specifická úprava pro distanční výkon zaměstnání, což znamená například práce z domova či teleworking. „Proti jejímu zakotvení v zákoně brojili především zaměstnavatelé, podle kterých si s těmito případy poradila praxe.  Neuvědomují si ale, že v praxi zavedený tzv. home office často odporuje základním pravidlům upraveným v zákoníku práce. Mezi problematické oblasti patří např. úprava místa výkonu práce, otázky BOZP, evidence pracovní doby nebo řešení pracovních úrazů,“ vypočítává Valentová.

Odškodnění u pracovních úrazů: vyšší částka pro pozůstalé

Expert na odškodnění Tomáš Beck ze společnosti Vindicia se zaměřil na kompenzace po pracovních úrazech. „Kvituji navýšení částky pro pozůstalé po obětech pracovních úrazů. Dříve byl strop 240 000 korun pro jediného, a to nejbližšího příbuzného, ostatní museli o své nároky, například odškodnění duševních útrap po bolestné ztrátě, bojovat. Nově se částka vypočítává jako dvacetinásobek průměrné mzdy národního hospodářství. Dále není okruh možných odškodněných omezen jen na nejbližší příbuzné, ale může o odškodnění žádat každý rodinný příslušník nebo podobně blízká osoba, která pocítí újmu s odchodem blízké osoby,“ říká Beck.

Vypočítává i negativa. „Nedošlo ke zvýšení ocenění ceny za bod u bolestného a ztížení společenského uplatnění. Ta je zásadní pro výpočet odškodnění – a k jejímu zvýšení nedošlo už od roku 2015. Bylo by spravedlivější, kdyby se bod vypočítával z průměrné mzdy, stejně jako je tomu u odškodnění dopravních nehod,“ uvažuje Beck. Pozitivně nevnímá ani to, že částky pro pozůstalé nejsou přesně specifikovány, takže o nároky musí poškození bojovat – bez konzultací poradenských společností či dobrého advokáta se jejich šance na adekvátní kompenzaci snižují.

Na elektronickou komunikaci novela nepamatuje
Novela zákoníku práce se zaměřila i na komunikaci, věnuje se například problematice doručování dokumentů. Dříve měl zaměstnavatel, který svého zaměstnance nezastihl na pracovišti, povinnost doručit mu důležité dokumenty do bytu či na dovolenou, protože osobní předání mělo absolutní přednost. „Nově tento až absurdní úkol odpadá. Pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce, mzdový výměr, ale především výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru tak zaměstnavatel může doručit prostřednictvím pošty, a to na poslední adresu, kterou mu zaměstnanec sdělí. Výrazně se tak zvyšuje odpovědnost zaměstnance za doručování, neboť je to on, kdo nese následky, pokud se na poslední adrese, kterou uvedl zaměstnavateli, nezdržuje. V tom spatřuji jednoznačné plus,“ uvádí právník Michal Faltus z advokátní kanceláře Šetina, Komendová & Partners.

Zároveň však kritizuje, že se novela blíže nevěnuje elektronické komunikaci. „S výjimkou zakotvení úpravy doručování prostřednictvím datových schránek bohužel nedochází k žádným změnám, které by technologicky přizpůsobily pracovní právo 21. století,“ komentuje Faltus.