Beckworth: Koronavirus a velké změny v americké monetární politice

Výnosy desetiletých obligací minulý týden klesly na hranici 1 % a pro řadu ekonomů to je znepokojivá zpráva. Takový propad by totiž mohl naznačovat, že americké hospodářství „je vtahováno do dlouhodobé stagnace“. Na svém blogu to píše monetarista David Beckworth z Mercatus Center na George Mason University, který dříve pracoval i pro americké ministerstvo financí. On sám míní, že překročení hranice 1 % není samo o sobě ničím záhadným, ale zároveň zvyšuje možnost, že celá výnosová křivka se přiblíží k nule. A to by „učinilo z většiny nástrojů americké centrální banky nástroje nepotřebné“. Beckworth ovšem dodává, že naštěstí existuje řešení.

Ekonom nejdříve vysvětluje, že za poklesem výnosů obligací stojí zvýšená poptávka po bezpečných aktivech. A ta zase úzce souvisí s celkovou poptávkou po likviditě, což Beckworth dokládá následujícím grafem. Ten srovnává rychlost obratu peněz s výnosy obligací a je z něj zřejmé, že „větší snaha držet hotovost jde ruku v ruce s poklesem výnosů dluhopisů“.

Další graf dokumentuje Beckworthův pohled z globální úrovně. Dává dohromady průměrné sazby z let 2009 až 2019 na straně jedné a růst domácí poptávky na straně druhé. Obrázek ukazuje silný pozitivní vztah:


Beckworth zmiňuje, že při interpretaci kauzality je u obrázku třeba být opatrný, ale jeho analýza ukazuje, že „šoky na straně výnosů ovlivňují poptávku“. Jinak řečeno, nedostatek bezpečných aktiv je podle všeho brzdou globální agregátní poptávky. Současný pokles výnosů v USA je z tohoto pohledu předzvěstí slabší poptávky. Napřimující se výnosová křivka navíc zhoršuje finanční situaci bank, tudíž se může zadrhávat proces intermediace. A plochá výnosová křivka také zužuje možnosti, jak může Fed reagovat na negativní šoky.

Beckworth se tedy domnívá, že pokles výnosů si skutečně zaslouží pozornost a je relevantní uvažovat o tom, jak by tedy Fed měl reagovat. Jeho obvyklé kroky „jsou určeny pro svět pozitivních sazeb“. Jenže „tento rámec se nachází pod stále větším tlakem“ a Fed by podle ekonoma měl přistoupit ke změně své práce tak, aby fungovala v jakémkoliv prostředí. Podle Beckwortha by byl vhodný systém založený na „duální reakční funkci, cílení nominálního produktu a fiskálním nástroji, který by se použil v době, kdy by se sazby dostaly pod nulu“.

Duální reakční funkce by spočívala v tom, že pokud by se sazby nacházely nad nulou, Fed by pro stanovení své politiky spoléhal na takzvané Taylorovo pravidlo. Jestliže by však sazby klesly pod nulu, přešel by Fed k McCallumovu pravidlu. Zatímco to první považuje za nástroj monetární politiky sazby, to druhé monetární bázi a Fed by tak měl „efektivní nástroj bez ohledu na to, co se stane se sazbami“.

Cílení nominálního produktu by zase zajistilo efektivní nástroj politiky forward guidance – stanovení cíle, který má být politikou dosažen a podle kterého bude politika nastavována. Třetí součást nového rámce by spočívala ve zmíněné fiskální politice, která by byla podle Beckwortha propojená s přechodem na McCallumovo pravidlo. Byla by tudíž používána v době, kdy by sazby klesly pod nulu a šlo by efektivně o peníze z vrtulníků, protože Fed by dal peníze přímo veřejnosti.

Beckworth píše, že detaily návrhu jsou obsaženy v jeho nové analýze, hlavní výhody spočívají v tom, že Fed by měl k dispozici efektivní nástroj bez ohledu na to, v jakém prostředí by se pohyboval. Podle ekonoma pak může dojít k tomu, že k potřebným „inovacím“ monetární politiky může americkou centrální banku nakonec donutit šok v podobě koronaviru a jeho dopadu na hospodářství.

Zdroj: Macro Market Musings