Dobrá zpráva

Americká ekonomika má na rozdíl od Evropy jednu výraznou slabost. Jak tvrdí francouzský ekonom Thomas Philippon, Spojené státy upustily od svého dřívějšího antimonopolního kurzu (od kterého se naopak poučila Evropa) a to se nyní viditelně projevuje v řadě odvětví (viz poslední Víkendář). Možná u nás jako v evropské zemi tento problém monopolizace tolik nepociťujeme, i když třeba o fungování mobilního trhu se tu také dost diskutuje. Ale v USA je podle řady indicií situace někde úplně jinde.

Občas tu zmiňuji problém příjmové nerovnosti, který u nás také ani zdaleka nepociťujeme tolik, jako v některých vyspělých zemích, včetně USA. Podle některých názorů k němu přitom může znatelně přispívat právě vysoká tržní síla firem v některých odvětvích. Tedy síla, která stahuje příjmy směrem od zaměstnanců k ziskům korporátního sektoru na straně vstupů. A na straně výstupů stahuje nadbytečné renty od spotřebitele. K tomu se v dnešní ekonomice přidává několik úplně nových rozměrů, se kterými se regulátoři stále snaží popasovat – monopolizace dat a podobně.

Jde tedy o téma, které se týká celého hospodářství a to i oblastí, kde bychom jej možná ani nehledali. Ve zmíněném víkendáři se pak v souvislosti s monopolizací hovoří zejména o problému s regulací. Ale úplně nová studie „Exit Strategy“, kterou zpracoval Mark A. Lemley ze Stanford Law School a jeho kolega Andrew McCreary, poukazuje na to, že tendence k monopolizaci má možná širší kořeny.

Autoři studie konkrétně píší o tom, že pokud dnes v Silicon Valley vzniká nějaká nová společnost, její zakladatelů nejvíce uvažují o tom, jak proběhne exit. Tedy jakým způsobem ze společnosti odejdou. Celému odvětví přitom dominuje model daný fungování firem rizikového kapitálu. Ty sice často hovoří o IPO (vstupu nové společnosti na akciový trh), ale praxe vypadá jinak. Dominantním způsobem exitu je totiž prodej firmy nějaké existující společnosti.

Lemley dokonce tvrdí, že zejména u inovativních startupů je největší pravděpodobnost toho, že je koupí dominantní firma na trhu. Takové fungování věcí je pak podle vědce patologické, protože vede k neustále rostoucí koncentraci trhu, posilování dominantní firmy a její pozice na trhu. V konečném důsledku brzdí průnik nových technologií na trh a dominantní hráči „často kupují startupy jen proto, aby ukončili jejich činnost“.

Blog ProMarket (z University of Chicago Booth School of Business) se tématu monopolizace věnuje často a to zejména ve vztahu k významným technologickým společnostem. Nedávno se například v obsáhlé studii zaměřil na Uber a to, jak tato společnost používá, či zneužívá akademický výzkum pro své PR. Zmiňuje i to, že podobný přístup měly i jiné firmy, jako třeba Monsanto.

Z firem, které dříve samy bojovaly proti dlouholetým zaběhlým pořádkům v některých odvětvích, se tak mohou rychle stát organizace, které všemi způsoby brání své nově zaběhlé a pro ně výhodné pořádky. K tomu přidejme třeba téma TBTF – velké mezinárodní banky jsou dnes nejednou ještě větší (a tudíž „nenapadnutelné a nepadnutelné“), než tomu bylo před poslední finanční krizí.

Čtenář se nyní možná ptá, kde je v doposud sděleném ona v nadpise avízovaná dobrá zpráva. Jde o následující: Mohu se mýlit, ale zdá se mi, že pro odstranění většiny, nebo snad všech podobných patologických jevů by stačilo jediné: Abychom se chovali podle příkazu „nečiň druhému, co nechceš, aby on činil tobě“.