Pět věcí, které v roce 2020 sledovat u akcií evropských bank

Opět zřejmě dojde na to samé: Evropské banky zakončí tento rok jako jeden z nejhůře performujících evropských sektorů a investoři budou počátkem roku následujícího potřebovat pevné nervy. Finančnímu sektoru budou příští rok pravděpodobně dominovat stejná témata jako v roce končícím: nízké sazby, slabé valuace, tvrdá regulace, slabá makrodata a propouštění, napsala agentura Bloomberg.

A to přesto, že rok 2019 končí zatím na pozitivní notu: světlo světa spatřila počáteční fáze americko-čínské obchodní dohody, všechny velké britské banky prošly zátěžovými testy britské centrální banky a vítězství britských konzervativců jim poskytlo velkou vzpruhu.

Analytici ale stále vnímají sektor převážně negativně. Podíl lepších a zhoršených doporučení se dostal tak nízko, jak už od března 2016 nebyl.

Stupně a jejich důsledky

Záporné úrokové sazby nahlodaly ziskovost bank a investoři budou chtít vědět, jestli by jí nepomohlo takzvané odstupňování. Bankám by se díky tomu mohly snížit výdaje v případě, když si uloží peníze u Evropské centrální banky. Avšak analytici Deutsche Bank velké efekty nečekají a odhadují, že odstupňování zlepší čistý úrokový příjem (NII, jeden z klíčových ukazatelů ziskovosti bank) banky Santander jenom o 0,2 %.

ECB o nežádoucích účincích negativních sazeb stále jedná, s Christine Lagardeovou v čele evropského regulátora je ale změna směru pravděpodobnější. ECB se rychlým rozhodováním nicméně zrovna nepyšní, a tak by další úleva bankám mohla přijít až ve druhém pololetí.

Ztracené ráje

Mezi nejhoršími performery roku se letos zařadily banky, které dosud platily za bezpečné přístavy v sektoru. Akcie Swedbank klesly o 34 %, akcie Danske o 17 % a akcie ABN Amro Bank o 21 %. Všechny ze stejného důvodu: Neměly přehled o svých klientech.

Skandinávské banky přišly kvůli kauzám praní špinavých peněz o čistoskvoucí status majitelů solidních rozvah a spolehlivých výplatců dividend. Pravděpodobně budou muset dát víc peněz na procedury zabraňující praní špinavých peněz a možná si budou chtít nechat víc kapitálu pro případ přísnější regulace.

Regulace

Velkou překážkou budou i nadále nové standardy od Bazilejského výboru pro bankovní dohled. “Na kapitálových pozicích neočekáváme, že by regulatorní sevření povolilo,” uvedl Jochen Schmitt z Bankhaus Metzler.

Citigroup odhaduje, že ukazatele finanční síly pro banky zůstanou v příštích dvou letech bez větších změn, protože tvorbu kapitálu vyváží regulatorní požadavky. Podle toho, co tento měsíc podotkla UniCredit, budou ale banky schopné najít v pravidlech určitý prostor s menším rizikem pro návratnost, domnívá se analytik z JPMorgan.

Kromě toho tu jsou naděje v pokrok ve vytváření bankovní unie, která by nabídla společnou formu pojištění vkladů v Evropské unii. To by mohlo usnadnit případné zahraniční fúze.

Pomoz sám sobě

Evropské banky “se podle všeho obchodují na úrovních, které neodrážejí zlepšení, která dosáhly z hlediska fundamentů a kapitálu”, domnívá se Tomas Garcia, správce portfolia ve společnosti MoraBanc Asset Management.

Analytici kromě toho také tvrdili, že akcie mohou být schopné zářit svépomocí. Do tohoto ranku spadá největší italská banka UniCredit, které se podařilo posílit rozvahu. Jiné banky v zemi se ale také snažily vyčistit svoje portfolio úvěrů v selhání. A tento trend bude pravděpodobně pokračovat. Hlavním tématem bude I nadále nákladová disciplína, což znamená další ztráty pracovních míst. Jenom letos jich banky ohlásily přes 75.000. Skoro všechny v Evropě.

Zpětné odkupy

Když pomineme všechny problémy, mají evropské banky pořád pověst plátců solidní dividendy s v průměru 6% výnosem. Akcionářům loni vrátili 57 % zisku, teď by ale mohla získat větší popularitu možnost zpětných odkupů akcií. Podle hlasu z Goldman Sachs je 14 bank, které pokrývá, v postavení “plné kapitálové flexibility”. Bankovní domy by si tak ve zpětných odkupech mohly vzít příklad z rakouské Bawag, které to povolila ECB.