Branstetter: Bez flexibility přichází exit

S tím, jak docházelo k prudkému růstu čínských exportů, probíhaly významné změny na trzích práce v řadě vyspělých zemí. Konkrétní dopad konkurence ze strany čínských firem závisel na řadě faktorů a ekonomové Lee Branstetter, Brian Kovak, Jackie Mauro a Ana Venancio na stránkách VoxEU poukazují na poučný vývoj v Portugalsku. Tedy v zemi, která má jeden z nejregulovanějších trhů práce mezi vyspělými ekonomikami.

Portugalsko mělo podle Branstettera a jeho kolegů v letech 1995–2007 druhou nejvíce restriktivní regulaci trhu práce mezi zeměmi OECD, před ním se nacházelo již jen Turecko. Běžní zaměstnanci se tam těší výjimečně silné ochraně svých pracovních míst. Pro firmy je tak těžké je propustit i v případě finančních problémů. Portugalské zákony ale vedle tradičních pracovních smluv umožňují využívat také flexibilnější formu. Podle dat jejich podíl v letech 1995–2007 vzrostl z 10 % na 22 %.

Na počátku devadesátých let mělo Portugalsko znatelnou nákladovou výhodu oproti řadě jiných zemí a mělo dobrý přístup na evropské trhy. Velká část výrobního sektoru se tak zaměřovala na exporty a generovala téměř 90 % všech vývozů. S přijetím eura ale konkurenční výhoda této země klesala a ve stejné době začalo docházet k boomu čínských vývozů.

Branstetter tvrdí, že u firem, které byly přímo vystaveny čínské konkurenci na evropských trzích, došlo k většímu poklesu zaměstnanosti. Jelikož pak na konci devadesátých let firmám chyběla flexibilita a negativnímu šoku nebyly schopny čelit větším propouštěním či úpravou mezd, „jejich hlavní reakcí byl exit.“ Když pak došlo k růstu významu flexibilních kontraktů, firmy na konkurenci ze strany Číny reagovaly zejména výraznými změnami v zaměstnanosti. Jinak řečeno, tato flexibilita jim umožnila vyhnout se exitu z daného trhu.

Ekonomové připomínají, že čínské exporty byly přínosem pro spotřebitele po celém světě, ale v řadě zemí přinesly zmíněný šok ve firemním sektoru a na trhu práce. Jak ukazuje vývoj v Portugalsku, konkrétní dopad se významně odvíjí od regulace trhu práce a jeho konkrétního fungování. Silná ochrana trhu práce vedla k tomu, že firmy musely na daném trhu ukončit činnost. Při existenci flexibilních pracovních smluv to jsou zase právě zaměstnanci pod těmito smlouvami, kteří nesou tíhu šoku.

Následující graf ukazuje, jak v Portugalsku na konci devadesátých let prudce rostl podíl flexibilních pracovních kontraktů. Rychle se dostal nad standard celé EU, který se ve srovnání s touto zemí zvedal jen velmi mírně:

Zdroj: VoxEU