Nové nařízení o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb: Necelý rok do účinnosti
Nařízení přináší v prvé řadě jednotnou definici online zprostředkovatelské služby, kterou bude každá služba, která kumulativně splní následující kritéria:
a) představuje služby informační společnosti ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535;
b) umožňuje podnikatelským uživatelům nabízet zboží nebo služby spotřebitelům s cílem usnadnit zahájení přímých transakcí mezi těmito podnikatelskými uživateli a spotřebiteli, bez ohledu na to, kde jsou tyto transakce nakonec uzavřeny;
c) je poskytována podnikatelským uživatelům na základě smluvních vztahů mezi poskytovatelem těchto služeb a podnikatelskými uživateli, kteří nabízejí zboží nebo služby spotřebitelům.[1]
Jedná se tedy o definici poměrně širokou, která nepochybně zahrne internetové vyhledávače a online platformy typu Booking, AirBnB nebo Uber.
Nařízení dále sjednocuje vybrané aspekty poskytování online zprostředkovatelských služeb, zejména stanovuje základní požadavky, které musejí splňovat podmínky poskytování takových služeb, povinné kroky poskytovatele v případě omezení, pozastavení nebo ukončení poskytování služeb, nebo povinnost poskytovat informace o existenci a principech jakéhokoliv rozdílného zacházení ve vztahu ke zboží a službám, které jsou prostřednictvím dané online zprostředkovatelské služby nabízeny. Nařízení rovněž stanovuje základní povinnosti při vyřizování stížností a oprávnění organizací a sdružení, která mají oprávněný zájem na zastupování podnikatelských uživatelů nebo uživatelů firemních internetových stránek, a veřejných subjektů zřízené v členských státech, domáhat se žalobou k příslušným soudům plnění příslušných požadavků Nařízení poskytovateli online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovateli internetových vyhledávačů.
Přestože se požadavek na zvýšení transparentnosti a zmírnění nerovnosti mezi poskytovatelem a uživatelem při poskytování online zprostředkovatelských služeb bezpochyby jeví jako legitimní, nejsou změny, které Nařízení přináší, zdaleka pouze vítané, především proto, že mnoho z nich se jeví být spíše jen formální povahy. Kritické hlasy zaznívají zejména k ustanovení, která stanovují požadavky na podmínky poskytování zprostředkovatelských služeb, týkajících se práv duševního vlastnictví.
Ustanovení článku 3 odst.1 Nařízení tak lze například vytknout, že se soustředí mnohem spíše na formu a prezentaci příslušných ustanovení podmínek poskytování služby, nežli na jejich obsah a praktické důsledky. V praxi přitom mnohdy není hlavním problémem nedostatečná srozumitelnost ustanovení podmínek poskytování služby, ale spíše skutečnost, že tyto podmínky svojí povahou představují adhezní smlouvu, vyžadující od uživatele ve vztahu k obsahu, chráněnému právem duševního vlastnictví, který je využíváním online zprostředkovatelské služby dotčen, buď přímo převod práv duševního vlastnictví, nebo udělení časově a územně neomezené licence k užití takového obsahu. Důsledky takového ustanovení jsou přitom uživateli – podnikatelskému subjektu – obvykle dobře známy, otázkou zůstává spíše, jsou-li mu menší újmou než stav, kdy by danou online zprostředkovatelskou službu vůbec nevyužíval. Pro tyto situace však Nařízení zřejmě řešení nenabízí.[2]
Spíše než výrazné zlepšení postavení uživatelů online zprostředkovatelských služeb ve vztahu k právům duševního vlastnictví, která jsou nebo mohou být v důsledku užívání online zprostředkovatelské služby dotčena (a obdobně rovněž i ve vztahu k mnohým dalším aspektům, jichž se Nařízení dotýká), lze tak jako nejmarkantnější důsledek aplikace Nařízení předpokládat nutnost formálních úprav ve smluvní dokumentaci poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb.
[1] Čl. 2 bod 2 Nařízení.
[2] Srov. Pavis, Mathilde. The EU Regulation on fairness in the platform economy is a let down for intellectual property. The IP Cat, 2019 [onlne] dostupné z http://ipkitten.blogspot.com/2019/07/the-eu-regulation-on-fairness-in.html .
Dále na podobné téma
- Nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí na téma nutnosti souhlasu valné hromady s převodem podstatné části závodu
- Náhrada škody dle Vídeňské úmluvy ve světle Nejvyššího soudu České republiky
- Další judikaturní střípek do insolvenčně-korporační skládačky: potěší spíše věřitele než manažery dlužníka
- Forma smlouvy o převodu podílu ve stanovách družstva a důsledky jejího nedodržení
- Mohou cizozemští notáři sepisovat podkladové notářské zápisy vyžadované českým právem?
- Může být člen správní rady prokuristou akciové společnosti?
- Máte v úmyslu zajistit pohledávku vůči svému zaměstnanci směnkou? Nedělejte to.
- Jak je to s případnou náhradou škody podnájemcem na podnajatém nebytovém prostoru?
- Zahrnuje běžná míra opatrnosti i určitou povinnost předvídat?
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Zákony a právo:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
?
Okénko pro podnikatele
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.