The Economist: Západ si začíná do Číny jezdit pro technologie

Američtí političtí jestřábi rádi útočí na Čínu s tím, že její společnosti si přivlastňují to nejlepší, co bylo v USA vytvořeno na poli nových technologií. Čína se například již roky snaží dosáhnout pokroku v oblasti počítačových čipů, ale jak poukazuje The Economist, stále za jejich dovozy utrácí víc než za dovozy ropy. Myšlenka, že by Čína sama dokázala vytvořit nějaké převratné technologie, se zdá být pouhou fikcí. Nicméně The Economist tvrdí, že firmy ze Západu se o čínské technologie zajímají stále více.
 
V některých případech kupují západní společnosti přímo jejich čínské protějšky, většinou jde o menší transakce v méně významných segmentech trhu – například ve výrobě senzorů pro elektromobily. Trend ale sílí i přesto, že se zvyšuje averze mezi Spojenými státy a Čínou a americká vláda dává svým technologickým společnostem jasně najevo, že podnikání s Čínou pro ně představuje nebezpečí. Obchodní komora EU ale na základě průzkumu tvrdí, že většina zahraničních společností podnikajících v Číně vnímá tamní firmy v oblasti inovací minimálně stejně jako ty evropské.

Západní společnosti přicházejí na čínský trh zejména kvůli tomu, že tam chtějí získat podíl na trhu, rozšířit distribuci a získat nízkonákladové výrobní kapacity. The Economist ovšem dodává, že dnes se cílem stávají i mladé technologické firmy, které mají své výzkumné týmy, patenty, klienty a někdy přístup k štědrým státním dotacím. Příkladem takové transakce je nákup čínské technologické společnosti Jiangxi Coagent Electronics francouzskou firmou Faurecia, která se zaměřuje na interiéry automobilů.

Dealogic uvádí, že americké společnosti od počátku minulého roku investovaly v Číně 1 miliardu dolarů, čínské firmy v USA asi 3,8 miliardy dolarů. The Economist ale tvrdí, že „celkovou náladu dobře vyjadřují ty nevýznamnější transakce“. Tedy například investice Applu do Didi Chuxing, Microsoftu do Laiye či Alphabetu do jd.com. A dá se čekat, že bez obchodní války budou podobné transakce dál kvést. Jestřábi v USA mohou po takové válce volat, ale americké firmy už jsou z ní nadšeny méně, uzavírá The Economist.