Čína má nejhorší za sebou, radovat se můžou Spojené státy i Evropa

Podle investora a ekonoma Gavyna Daviese je Fed i nadále překvapován slabostí americké ekonomiky. A ECB zase útlumem té evropské. Obě centrální banky se tak prudce přiklonily k hrdličkám a obě z útlumu viní „vnější ekonomické šoky“. Což je podle Daviese „kódové označení pro obavy z vývoje v Číně“.

Investor se domnívá, že na konci minulého roku byly tyto obavy plně oprávněné, protože čínské hospodářství rostlo tempem 6,4 %, které je nejnižší za posledních 30 let. Brookings navíc tvrdí, že skutečné tempo růstu se nachází znatelně pod oficiálními čísly, podle jeho odhadů asi dva procentní body. Modely společnosti Fulcrum navíc naznačují, že na počátku roku 2019 se tempo růstu dál snížilo, což se projevilo v celé globální ekonomice.

Davies má za to, že čínské hospodářství brzdily dva hlavní faktory: Posun v monetární politice, která se zaměřila na snižování dluhové zátěže (zejména ve stínovém bankovním sektoru), a nejistota související s obchodními spory. Čínská vláda se také snažila přesměrovat tok financí od státem vlastněných společností směrem k menším firmám, avšak podle investora tento plán nevychází, protože banky jsou vůči nim obezřetné.

Klíčovou otázkou nyní je, zda současné monetární i fiskální utahování bude dostatečně razantní, aby vedlo k oživení růstu. I zde budou hrát klíčovou roli jednání o ukončení obchodního konfliktu mezi USA a Čínou. Podle Daviese mají prezidenti obou zemí motivaci k tomu, aby nedošlo k další eskalaci sporů. „Trhy předpokládají, že jednání bude úspěšné a zdá se rozumné předpokládat, že škody na ekonomické důvěře budou v následujících čtvrtletích klesat,“ píše Davies.

Současná čínská vláda je sice nakloněna podpoře růstu, ale staví se proti managementu poptávky tak, jak byl praktikován v předchozích letech. Ten totiž prudce zvyšuje dluhy, a to zejména ve zmíněném stínovém bankovním systému. Podpora poptávky tak bude podle investora selektivnější. Podle modelů společnosti Fulcrum se ale již objevují známky odrazu ode dna a růst ekonomické aktivity se pohybuje v rámci vládního cíle nastaveného mezi 6 – 6,5 %. „Pokud nepřijde eskalace obchodních válek, to nejhorší může mít čínské hospodářství za sebou,“ uzavírá Davies.

Zdroj: Fulcrum, FT