Víkendář: Americko-evropská šaráda skončila, nikdo už se nepřetvařuje

„Evropa a Trump přestali předstírat vzájemnou úctu. Během posledních dvou let jsme sledovali transatlantickou šarádu, kdy každý věděl o vážném problému, ale všichni vůdci tvrdili, že se nic podstatného neděje. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově, která se konala během minulého víkendu, tato šaráda skončila,“ tvrdí na stránkách The Atlantic Thomas Wright z Brookings Institution.

Náladu na zmíněné konferenci podle Wrighta nejlépe vystihl Wolfgang Ischinger. Ten na její závěr poznamenal, že někteří účastníci neměli ani tak zájem o větší sblížení názorů jako o vytvoření větších trhlin v současném mezinárodním systému. Za americkou stranu na konferenci hovořil viceprezident Mike Pence a třicetkrát ve svém proslovu zmínil prezidenta Donalda Trumpa. „Zdálo se, že jeho hlavním cílem bylo vyhnout se osudu bezpečnostního poradce H. R. McMastera, kterého Trump kritizoval za podkopávání jeho autority,“ píše Wright. A dodává, že zatímco v roce 2017 Pence ještě NATO chválil, nyní již zaznívala jen slova kritiky. NATO a EU podle něj nedělají dost směrem k Íránu a Venezuele a Američanům se nelíbí ani vývoj kolem projektu Nord Stream 2.

Pence nevyužil příležitosti, aby hovořil o možném společném postupu USA a EU vůči Číně, „možná proto, že prezident tuto myšlenku opakovaně odmítl.“ Podle Wrighta je přitom postup americké vlády vůči Evropě plný kontradikcí. Američané například tvrdili, že odstupují od dohody s Íránem, ale po EU nepožadují, aby učinila to samé. Prý je na Evropě, aby se rozhodla sama. Dnes se však zdá, že přišla velká změna názoru a Pence požaduje, aby Evropa od dohody odstoupila také. Spojenectví tedy podle všeho znamená, že je třeba udělat vše, co si Trump umíní, i když jeho názory se mění každý týden.

Podle Wrighta ale v kritice nezůstala pozadu ani druhá strana. Německá kancléřka Angela Merkelová bránila německou politiku a zesměšňovala americké tvrzení, podle kterého představují německá auta pro Spojené státy bezpečnostní riziko. Odmítla tvrzení, že EU postupuje příliš váhavě vůči Íránu a dodala, že například stažení Američanů ze Sýrie Írán posiluje. Wright ale dodává, že Merkelová se zdržela konkrétních komentářů vůči Číně a jen obecně hovořila o nutnosti dodržování pravidel. Francouzský prezident Emmanuel Macron pak zrušil společné vystoupení s Merkelovou kvůli sporům v oblasti energetiky. A Francouze také rozčiluje německá váhavost vůči jimi navrhovaným změnám a reformám Unie.

„Němci se už ani nesnaží naklonit si Trumpa... Evropská pozice je pochopitelná, ale nese sebou rizika. Pokud se něco změní, nestane se tak dříve než v roce 2021. Ve Washingtonu se přitom hovoří o tom, že Trump chce znovu vytáhnout proti NATO,“ píše Wright. Aliance si ale podle něj nemůže dovolit znovu čekat dva roky na výsledek dalších voleb v USA. „Americká vláda si může myslet, že nepotřebuje Evropu, a ta se zase může domnívat, že Amerika je přechodně ztracená. Mezitím ale posilují své pozice Čína s Ruskem,“ dodává Wright.

Zdroj: The Atlantic