Ranní glosa: Mayová připouští delší přechodné období

Theresa Mayová včera na summitu EU připustila, že se nebrání natažení přechodného období z 21 na 33 měsíců. Důvod je jednoduchý. Zdá se, že na vyřešení nové obchodní dohody včetně palčivé otázky hranic mezi Severním Irskem a Irskem bude zapotřebí o poznání více času. Mayová věří, že pokud dostane více času, bude pak Británie schopná dojednat s EU tak “otevřenou” obchodní dohodu, že otázka irských hranic jednoduše zmizí ze stolu. Pokud by tomu tak bylo, byla by to pro libru dobrá zpráva. K takové dohodě je ovšem daleko. A co hůře, daleko je (minimálně na britské půdě) i k dohodě na natažení přechodného období po březnu 2019. Pro Mayovou a hlavního evropského vyjednavače Barniera by sice taková rozvodová dohoda byla výhodná - řešení zásadních problémů by odsunula, natáhla přechodné období a zažehnala černý scénář brexitu bez jakékoliv dohody. Proti jsou ovšem konzervativní britští poslanci volající po co nejrychlejší nové obchodní dohodě umožňující Británii provozovat nezávislou obchodní politiku s třetími zeměmi. Natažení přechodného období by znamenalo, že by až do roku 2021 byla Británie součástí celní unie, jednotného vnitřního trhu a nic by se nezměnilo ani na současných platbách Británie do rozpočtu EU. Británie by musela jednoduše respektovat evropskou legislativu a platit do společného rozpočtu, ale už by neměla možnost evropskou legislativu ovlivňovat. Britští euroskeptici budou tedy natažení přechodného období chápat jako natažení ponižujícího “vazalského polo-setrvání” Británie v EU. A je otázka, zda taková rozvodová dohoda bude mít v Británii šanci na úspěch. I proto libra nemá zatím mnoho důvodů k velké euforii.