USA se dohodly s čínskou ZTE. Spekuluje se o souvislostech s Ivankou Trump

Spojené státy uzavřely dohodu, která obnoví přístup čínského výrobce telekomunikačních zařízení ZTE k součástkám od amerických dodavatelů a umožní mu návrat k běžným podnikatelským aktivitám. ZTE v rámci dohody zaplatí pokutu jednu miliardu dolarů. Dohoda rovněž předpokládá, že ZTE složí 400 milionů dolarů na svěřenecký účet pro případ budoucích pochybení. ZTE také musí během 30 dnů uskutečnit změny ve svém vedení.

Ministerstvo obchodu USA v polovině dubna zakázalo americkým podnikům prodávat součástky a software firmě ZTE v souvislosti s kauzou nelegálních dodávek amerického zboží a technologií do Íránu a KLDR. Americký prezident Donald Trump nicméně minulý měsíc nařídil ministerstvu obchodu, aby podniklo kroky na pomoc čínskému podniku.

Týden předtím, než prezident Donald Trump změnil názor a umožnil čínské společnosti ZTE opět obchodovat s americkými firmami, získala Ivanka Trumpová v Číně a na Filipínách další ochranné známky. Jen za poslední tři měsíce jich v Číně podle úředních dokumentů bylo 13. Společnost Ivanka Trump Marks LLC může v Číně prodávat širokou škálu výrobků, od dětských přikrývek až po rakve. Kromě jiného jde o parfémy, zrcadla, nábytek, knihy nebo čokoládu. Trumpová z vedení své firmy odstoupila a aktiva předala do rodinného fondu, z podnikání ale profituje i nadále, píše AP.

Přetrvávající napojení Trumpové na byznys vyvolává v USA otázky, zda Ivanka neprofituje ze své pozice v Bílém domě a funkce svého otce a zda její politickou práci nemůže ovlivňovat fakt, že americká administrativa jedná se zeměmi, kde má společnost Ivanka Trump Marks LLC podnikatelské zájmy. To se týká zejména Číny, kde úřady podle AP rozhodují v souladu s vůlí vládnoucí strany.

Za dubnovým sedmiletým zákazem dodávek z USA, který paralyzoval klíčové aktivity ZTE, stálo porušení některých podmínek loňské dohody. Americké podniky podle odhadů před zákazem dodávaly 25 až 30 procent součástek využívaných v zařízeních ZTE. Společnost ZTE loni před soudem v Texasu přiznala, že dodávkami amerického zboží a technologií do Íránu a KLDR porušovala americké sankce. Přiznání bylo součástí dohody s americkými úřady, v jejímž rámci musela firma na pokutách zaplatit 890 milionů dolarů.