Opomíjená, ale o to významnější příčina silného eura

Významným, ale často opomíjeným faktorem, který ovlivňuje dění na měnových trzích, jsou devizové rezervy. Změna ve výši devizových rezerv významných centrálních bank totiž zásadním způsobem ovlivňuje likviditu na globálních trzích a následně výši sazeb, a to zejména těch dlouhodobých. A podle banky Natixis navíc historie ukazuje, že změny v devizových rezervách se velmi citlivě promítají do kurzu eura.

Vývoj celkového objemu devizových rezerv ve světové ekonomice popisuje následující obrázek. Tyto rezervy od počátku roku 2017 opět rostou, příčinou je jejich akumulace ze strany zemí OPEC a také Ruska – tedy zemí, které těží z vyšších cen ropy. V neposlední řadě pak k obratu přispělo i chování čínské centrální banky PBoC. Ta na počátku roku 2017 zavedla omezení toku kapitálu, čímž se významně snížil jeho odliv ze země a PBoC mohla následně přistoupit k opětovnému hromadění devizových rezerv:

Natixis tvrdí, že globální devizové rezervy nyní zajišťují asi třetinu celkového růstu likvidity ve světové ekonomice. S tím, jak bude klesat rozvaha Fedu a ECB ukončí svůj program kvantitativního uvolňování, význam pohybu devizových rezerv ještě poroste. Podle Natixisu bude nakonec zodpovědný za polovinu změn v globální likviditě.

Změny v globálních devizových rezervách jsou podle analytiků banky „neproporcionálně odraženy v kurzu eura“. Růst a pokles rezerv totiž probíhá zejména nákupy a prodeji společné evropské měny, a tudíž dochází k jevu, který popisuje následující graf. V době, kdy celkový objem rezerv roste, má euro tendenci posilovat. A naopak v době, kdy rezervy klesají, má euro tendenci k oslabování:

K posilování eura pak od roku 2017 přispívá i to, že pokleslo politické riziko v eurozóně a byla zažehnána dluhová krize. Centrální banky tudíž i z tohoto důvodu navyšují váhu eura ve svých devizových rezervách, a tím rostou tlaky na jeho posilování.

Zdroj: Natixis