Tři nejlepší dividendoví aristokraté

Takzvaní dividendoví aristokraté jsou obchodované společnosti, které dokážou dlouhou řadu let navyšovat dividendy. Většinou jim to umožňuje silná pozice na relativně atraktivním trhu, která dává prostor pro růst tržeb, vysoké marže a schopnost generovat velký objem hotovosti. Tato fundamentální krása ale nejednou mívá jednu investiční vadu – po podobných firmách a titulech je přirozeně velká poptávka a ceny a valuace tak nebývají nejníže. To ovšem některým aristokratům nebrání v tom, aby někdy nabídli mimořádně vysokou návratnost. Podívejme se na vítěze letošního roku.

Na Fool.com se můžeme dočíst, že aristokratem s nejvyšší letošní návratností jsou akcie společností  AbbVie. Celková návratnost u nich dosáhla 61,3 %, firma přitom dokázala zvyšovat dividendy 44 rokem v řadě. Na druhé místo se dostala S&P Global  s 57,1 % návratností (dividendy navyšuje také 44 rokem). A na třetí příčku vystoupila společnost Sherwin-Williams s 55,1 % návratností akcie (38 let zvyšování dividend).

AbbVie je do značné míry sázkou na pokračování/vypršení patentů o jejích nejslibnějších lécích. S&P Global zná každý, kdo se pohybuje na trzích. Firma dokáže generovat vyšší tržby a ziskovost mimo jiné kvůli tolik diskutovanému posunu k pasivnímu investování, který zvyšuje tržby divize S&P Dow Jones Indices. S&P Global stojí za větší pozornost, ale dnes bych se rád věnoval třetí společnosti - Sherwin-Williams. Této „barvy – laky“ společnosti jsem se totiž věnoval již v polovině tohoto roku a tehdy jsem investorů doporučoval, aby jí určitě věnovali pozornost. Jak ukazuje následující graf, v tomto případě se zájem skutečně vyplatil a nejvíce těm, kteří jej měli již od počátku roku:

Zdroj: Morningstar

Poslední čtvrtletní výsledky potvrzují, že firma je ukázkovým strojkem na peníze. Její provozní tok hotovosti sice v minulém roce kvůli pracovnímu kapitálu klesl asi o 150 milionů dolarů na 1,3 miliard dolarů. Po investicích jí ale stále zbyla asi miliarda dolarů (v roce 2015 to bylo asi 1,2 miliardy dolarů). Dividendy jsou hluboko pod tímto volným cash flow (312 milionů v minulém roce) a odkupy už firma loni zastavila. Prostor pro navyšování dividend tak je i přes jejich dosavadní růst stále obrovský a zvyšování dividend je tahem, na který trhy obvykle slyší.

V polovině roku jsem tu poukazoval na to, že na ospravedlnění tehdejší kapitalizace by muselo volné cash flow firmy růst minimálně čtyři roky ročně asi o čtvrtinu. Jinak řečeno, v roce 2020 by muselo být více než dvojnásobně vyšší než oněch 1 – 1,2 miliardy dolarů. To nebyla laťka nízká, ale s ohledem na výsledky ne nedosažitelná. Jenže od poloviny roku se kapitalizace vyšplhala na současných 38,4 miliardy dolarů. Což znamená, že nyní už by na její ospravedlnění musel tok hotovosti růst ne o 25 % ročně, ale asi o třetinu. A v roce 2020 už by se měl tok hotovosti blížit spíše trojnásobku současné úrovně.

S ohledem na dosavadní čtvrtletní výsledky se zdá, že ani toto by nemusel být nedosažitelný cíl (viz poslední dva sloupce v tabulce). Každopádně by si ale investor měl být dobře vědom toho, že jde o značně cyklický titul. Nátěry jsou totiž většinou zbožím nenutné spotřeby, stejně jako řada produktů a investic, které pokrývají – mosty, letadla, auta, těžká technika. Výše uvedené tak implikuje, že současný boom americké a vlastně i světové ekonomiky bude trvat ještě řadu let a natírat, stříkat a lakovat se bude dál o sto šest. Současná makroekonomická čísla to vůbec nevylučují, takže rally této akcie u konce být nemusí. Nicméně ona fundamentální laťka se posouvá nahoru popsaným způsobem.