Finanční činitelé budou na zasedání MMF jednat o navýšení jeho zdrojů

WASHINGTON (MEDIAFAX) - Finanční činitelé a politici zemí Mezinárodního měnového fondu (MMF) budou od pátku do neděle jednat v rámci třídenního zasedání. Trhy očekávají, že politici budou řešit situaci ve světové ekonomice a také budou diskutovat o navýšení zdrojů MMF, které jsou potřebné na nové krizové intervence.

Mezinárodní měnový fond už měl od členských zemí podle jeho šéfky Christine Lagardeové přislíbeno zhruba den před zasedáním, že přispějí minimálně 320 miliardami dolarů do krizových fondů pro boj s dluhovou krizí eurozóny. Lagardeová uvedla, že ve středu obdržela přísliby ve výši zhruba 34 miliard dolarů, a to včetně osmi miliard dolarů z Polska a "podstatného množství prostředků" ze Švýcarska. "Zajištění, aby fond měl dostatečné zdroje pro řešení krizí a podporu globální ekonomické stability, je v zájmu všech našich členů," uvedla šéfka MMF ve svém prohlášení.

Lagardeová doufá, že se na třídenním zasedání MMF, Světové banky a nejvyspělejších zemí světa skupiny G20 politici a finančníci v závěru tohoto týdne dohodnou na zajištění minimálně 400 miliard dolarů do zdrojů MMF. Zasedání se koná od pátku do neděle ve Washingtonu.

"Není to nějaké zasedání, kde by mělo dojít k nějakému podstatnému rozhodnutí. Zde se bude pouze konstatovat, v jaké situaci je nyní světová ekonomika. Politici a finančníci zde budou prezentovat své vlastní názory. Ty by ale trhy měly ignorovat. Trhy by mělo zajímat pouze to, jak MMF pomůže předluženým zemím eurozóny. Nicméně mohlo by se zde jednat o tématu většího zapojení rozvojových zemí jako je například Čína, Brazílie a podobné země," uvedl pro agenturu Mediafax analytik finančních trhů společnosti Next Finance Martin Prokop.

V lednu MMF odhadl, že bude potřebovat dalších 500 miliard dolarů (cca 9,5 bil. Kč) a dalších 100 miliard dolarů jako rezervu. Minulý týden ale Lagardeová uvedla, že MMF zřejmě potřebuje méně peněz na nové krizové intervence, než dříve předpokládaných 500 miliard dolarů. Například Japonsko 60 miliard dolarů, Švédsko okamžitě 10 miliard dolarů s pozdější možností zvýšení jeho příspěvku na 14,7 miliardy dolarů a jako poslední pak potvrdila ve středu dánská centrální banka, že je připravena poskytnout 6,96 miliardy dolarů. Už dříve pak Norsko slíbilo 9,3 miliardy dolarů.

Na konci minulého týdne úředníci skupiny nejvyspělejších zemí světa G20 agentuře Reuters prozradili, že G20 bude pravděpodobně souhlasit s navýšením zdrojů MMF o dalších 400 až 500 miliard dolarů spíše než o dříve zvažovaných 600 miliard dolarů. Peníze navíc poskytnou MMF, který je věřitelem poslední instance, větší palebnou sílu v boji proti dluhovým krizím, když už kvůli té současné musely o mezinárodní pomoc zažádat země jako je Řecko, Portugalsko a Irsko. "Řekl bych, že to (navýšení) bude někde mezi 400 miliardami až 500 miliardami dolarů," řekl v pátek jeden úředník G20 pro agenturu Reuters.

Potřebu zvýšit palebnou sílu MMF ukázaly obnovené problémy Španělska a Itálie, jejichž náklady na půjčování si v podobě růstu výnosů státních dluhopisů rostou a zvyšují se jim i náklady na pojištění dluhu proti neschopnosti splácet. To na finančních trzích vyvolalo obavy z další vlny dluhové krize. Německý ministr financí Wolfgang Schäuble v rozhovoru pro agenturu Reuters vyloučil, že by Španělsko mohlo být další zemí eurozóny, která bude muset požádat o zahraniční finanční pomoc. Schäuble zároveň vyjádřil optimismus, že země G20 do konce zasedání přislíbí zvýšit zdroje MMF o 400 miliard dolarů.

Podle agentury Reuters se ale možná do soboty konečnou dohodu sjednat nepodaří, země skupiny G20 by se ale měly shodnout na potřebném objemu a podrobnosti následně nechat na červnový summit G20 v Mexiku. Spojené státy americké se k navýšení zdrojů MMF před listopadovými volbami podle úterního vyjádření tajemnice ministerstva financí Lael Brainardové připojit nechtějí, zdroje MMF jsou podle ní přiměřené. Evropa by se měla zavázat k důslednému řešení svých problémů, ale měla by být opatrná, aby nešla klesající spirálou škrtů a recese. Účast odmítla i Kanada.

Obezřetně se k poskytnutí svých peněz stavějí Čína, Brazílie a Rusko. Ty požadují, aby nové zdroje byly provázeny závazným slibem zahájit další fázi reformy hlasovacích práv v MMF v jejich prospěch. Změny dohodnuté v roce 2010, v jejichž rámci by se například Čína stala třetím největším akcionářem MMF, postupují velmi pomalu a brzdí je především USA.

Země eurozóny se už dříve zavázaly poskytnout 150 miliard eur, zatímco další státy z Evropské unie se zavázaly dalšími 50 miliardami dolarů. "Ale pro rozvíjející se ekonomiky, je tu stále silný pocit, že bohatí členové typu Německa by měli hrát větší roli při řešení regionálních problémů," řekl jeden úředník z G20.

Zdroje z G20 agentuře Reuters navíc potvrdily, že peníze tento týden přislíbí Čína a Saúdská Arábie a s menšími částkami přijdou Brazílie, Rusko, Mexiko a Polsko.

Tomáš Králícek, kralicek@mediafax.cz