Směnárny míří na východ
Směnárenský byznys se pomalu díky situaci v Praze dostává vedle pověsti místních taxikářů na seznam prohřešků v zahraničních průvodcích. O podvodech na turistech začala psát více i domácí média. Mikuláš Šveda, majitel největší české směnárny Exchange ale říká, že byznys mimo hlavní město rozhodně tak zlou pověst nemá. Přesto by turistům raději doporučil při výměně peněz banku.
Proč se řada směnáren nechová k cizincům pěkně?
Jsem přesvědčený, že situace v Praze je opravdu zlá. Směnárna, typu turistická směnárna, funguje na principu klamavé reklamy, kdy inzerují prodejní kurzy velkým písmem a někde v pozadí je nákupní kurz. Myslím si, že je to záměrná strategie, protože turista se tady objeví jednou, peníze vymění a špatnou zkušenost může předat až v zahraničí.
Pomohlo by směnárenskému byznysu direktivní stanovení jejich výnosu, tedy marže?
No, je velký rozdíl, jaký je trh v Praze a jinde. Regulace v rámci ČR v tom smyslu, že bychom třeba každé čtvrtletí předložili ČNB zdůvodnění toho, proč jsou naše marže takové, je sice zajímavá, ale Praha je unikátní specifikum. Proto je těžké nastavit mantinely, mluvíme-li o výšce marže, protože směnárny v Praze mají jiné nájmy, než třeba směnárny v Ústí nad Labem. Proto je regulace v tomto smyslu neprůchozí. To nelze vyřešit žádnou vyhláškou.
A větší spolupráce mezi firmami by nepomohla?
Žádná domluva asi nebude. Většinu směnáren, a opět hovoříme o situaci převážně v Praze, totiž nevlastní Češi. Takže domluva mezi firmami, které jsou většinou součástí mezinárodního řetězce, jako je Czechpoint, či Interchange, nemá reálnou šanci na výsledek. Všichni chtějí vidět na konci zisk. My jako směnárna Exchange, jsme jedinou dohodu prosadili v oblasti bezhotovostní. Ta funguje tak, že licencovaní devizoví obchodníci, kterých je dneska zhruba šest, s námi vytvořili Asociaci pro devizový trh, kde spolupracujeme, abychom vystupovali jednotně jako seriozní partner.
Co v Praze tlačí nejvíc na marže směrem dolů?
Nevím, co ostatní, my se snažíme dělat práci dobře. Hotovostní operace jsou pro nás v podstatě reklama. Stejně podle mého názoru funguje i Active Change, tedy, že vystupuje navenek seriozně. Co se týká ostatních, je těžké uvěřit, že by mohly pracovat ještě s nižší marží, než dneska pracují.
Jaká výše marže by českému směnárníkovi vyhovovala?
Dá se velmi dobře odpíchnout od komerčních subjektů, jako jsou banky. Jejich rozpětí při hotovostních operacích mezi nákupem a prodejem je 1 koruna. A to mi přijde přiměřené. Cesta směnáren, jako třeba Czechpoint, které pracují s marží tří až čtyř korun, není podle nás správná.
Lze čekat, že díky špatným referencím, přijdou směnárny o klienty?
Co se týká nákupu, do budoucna, budou turisté spíše vyhledávat služby bank. Negativní pověsti se šíří rychle a jsem přesvědčen o tom, že zlou zkušenost s turistickými směnárnami v Praze má devět z deseti turistů. Banky na tyto služby ale nejsou uzpůsobeny. Práce s hotovostí je drahá.
Je pro směnárny problém přechodu na euro?
Co se týká přechodu na euro, my si s tím hlavu nelámeme, protože není stanoven pevný termín přechodu. Naší vizí do té doby je otevřít družstevní záložnu tak, abychom mohli naše služby plynule převést pro naše spokojené klienty.
Dá se čekat, že i tak do českého směnárenského byznysu přijde nějaký nový hrát, kterému by se povedlo konkurenci narovnat?
Myslím si, že trh je natolik rozdělen, že by nějaká firma chtěla přijít. Jde nejen o to, že je tu nejistota délky byznysu, neboť nikdo se sem nepohrne, když víc, že vybudování sítě poboček, zavedení značky na trhu a další náklady by nemusely být vykompenzovány délkou doby podnikání, vzhledem k výměně koruny za euro. Jednoduše by se jim investice nemusela vrátit.
Lze dát turistům nějakou univerzální radu, jak se všem problémům vyhnout?
Já bych je skoro od směnáren, jako takových odradil. Alespoň v Praze. Doporučil bych jim spíše banky. Jenže pro nás to platí taky. My, když jedeme na dovolenou, tak můžeme ve směnárně můžeme dostat „za uši“ taky. Jednoznačnou radu, jak se tomu vyhnout, nelze dát. Uvědomte si, že většina směnáren, a to nejen v ČR, třeba neuznává storno, takže turista nemá šanci, když zjistí, že kurz, který firma inzeruje velkým písmem, neodpovídá, dostat peníze zpátky.
Poslední zprávy z rubriky Měny-forex:
Přečtěte si také:
Benzín a nafta 26.04.2024
Natural 95 40.39 Kč | Nafta 39.13 Kč |
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Ondřej Vacek, Ušetřeno.cz
Nechcete přijít o peníze? 5 zásadních tipů, jak úspěšně využít pojištění storna
Petr Holub, MojeNebankovka
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Financování vašeho vzdělávání: Přehled možností financování rekvalifikačních kurzů
Iva Grácová, Bezvafinance
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Marek Pokorný, Portu
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz