Jiří Čunek zvítězil v ritualizovaném souboji politiků.

    Otázky Václava Moravce začaly téměř bulvárně, protože se probíraly bohaté zážitky, které (nejen na stránky více či méně seriózních deníků) přinesl uplynulý fotbalový týden. Bylo by lze se snad nad mnohým pohoršovat, naštěstí však profesor Cyril Höschel v historických souvislostech lapidárně popsal sport jako ritualizované násilí. Na podkladě takového přístupu pak jistě lze i kopanou vnímat poněkud lidštěji, stejně jako konání jejích aktérů, novodobých gladiátorů.

    Takto naladěn mohl divák klidněji sledovat i následující "mač" mezi novým a bývalým ministrem vnitra. To je v podstatě také všechno, co lze z druhé části první hodinky Otázek, zabývajících se primárně odposlechy, sdělit zásadního, snad s výjimkou shody nad časově omezeným mandátem dalších policejních prezidentů. Na ritualizovaný charakter soutěže politiků dobře upozornil moderátor, když se zeptal Ivana Langera, zda jeho formulace "dovedu si představit" znamená totéž co "udělám to." Právě se jednalo o to, zda v předstihu bude před jmenováním (bez výběrového řízení) konzultovat osobu nového policejního prezidenta s opozicí, případně příslušným sněmovním výborem. To ovšem ministr říci nedokázal, "v tu chvíli ještě nebyl rozhodnut."

    V Partii se velké satisfakce dostalo Jiřímu Čunkovi, když údajně více jak 9000 volajících diváků (92 %) prohlásilo, že jeho výroky nejsou rasistické. Tentokrát se výsledek od počátku nijak výrazně neměnil, trvale osciloval okolo 90 procentních bodů. Takové score však nepřijal s nadšením nejen Jiří Dolejš, ale jak lze usuzovat z průběhu pořadu, pravděpodobně ani jeho moderátor Petr Šimůnek.

                 Další komentáře a zajímavosti:  zde

AliaShop
- prodej dovolených, stavebního spoření a hypoték, PF a připojení k internetu