Jeruzalémský zákon (celým názvem Základní zákon – Jeruzalém, hlavní město Izraele) je základním zákonem Izraele, který prohlásil Jeruzalém za hlavní město Izraele a který byl schválen Knesetem 30. července 1980 (17. avu 5740) a byl publikován ve sbírce zákonů 5. srpna 1980 (23. avu 5740).[1]
Rezoluce RB OSN č. 478 chápe vyhlášení tohoto zákona jako porušení mezinárodního práva a tento zákon neuznává. Po vyhlášení zákona Organizace spojených národů vyzvala členské státy k přesunutí ambasád z Jeruzaléma.
Text zákona
| Základní zákon: Jeruzalém, hlavní město Izraele | |
| Jeruzalém, hlavní město Izraele: | 1. Jeruzalém, celý a sjednocený, je hlavním městem Izraele. |
| Sídlo prezidenta, Knesetu, vlády a Nejvyššího soudu: | 2. Jeruzalém je sídlo prezidenta státu, Knesetu, vlády a Nejvyššího soudu. |
| Ochrana posvátných míst: | 3. Posvátná místa budou ochráněna před znesvěcením a jiným zneuctěním a před porušováním svobody přístupu osob různého vyznání k místům pro ně svatým nebo jejich cítění k těmto místům. |
| Rozvoj Jeruzaléma: | 4. (a) Vláda poskytne pro rozvoj a prosperitu Jeruzaléma a blahobyt jeho obyvatel přidělení speciálních fondů včetně speciálního ročního příspěvku Jeruzalémské radnici (Dotace hlavního města) se souhlasem finanční komise Knesetu. |
| (b) Jeruzalému bude dána zvláštní priorita v aktivitách představitelů státu, tak jako i v dalším jeho vývoji v ekonomických a jiných oblastech. | |
| (c) Vláda vytvoří zvláštní orgán nebo zvláštní orgány pro implementaci této části. | |
Menachem Begin, ministerský předseda
Jicchak Navon, prezident
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jerusalem Law na anglické Wikipedii.
- ↑ Sefer ha-chukim, č. 980, 23. av, 5740, str. 186; Haca'ot chok, č. 1464 z 5740, str. 287.
Externí odkazy
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Základní_zákon:_Jeruzalém |
