| Wolfgang Kusý | |
|---|---|
 Wolfgang Kusý (1884) | |
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1873 – 1886 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1874 – 1886 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Hohenwartův klub Český klub (Moravská nár. str. – staročeši) mladočeši (???) |
| Narození | 31. října 1842 Ruda nad Moravou Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 31. ledna 1886 (ve věku 43 let) Brno Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Příbuzní | Emanuel Kusý (sourozenec) |
| Alma mater | Vídeňská univerzita Karlo-Ferdinandova univ. |
| Profese | advokát a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wolfgang Kusý (31. října 1842 Ruda nad Moravou[1] – 31. ledna 1886 Brno[2]) byl moravský právník a politik Moravské národní strany (staročeské), propagátor českojazyčného školství v Brně.
Biografie
Absolvoval gymnázium v Olomouci, právnickou fakultu Vídeňské univerzity a Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. V roce 1866 získal titul doktora práv. Působil jako soudní úředník v Brně a Olomouci. Po několika letech advokátní praxe ve Vídni, Kroměříži a Brně si roku 1872 otevřel v Brně vlastní právní kancelář. Působil jako obhájce v trestních věcech, včetně několika politických procesů s česky píšícími novináři.[3][4][5]
Brzy se zapojil do politické činnosti. První zkušenosti s parlamentní činností získával jako stenografista. V 70. letech se sám zapojil do vysoké politiky. V doplňovacích zemských volbách v listopadu 1873 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii venkovských obcí, obvod Vyškov, Bučovice, Slavkov.[6] Uváděl se tehdy jako mladočech.[7] V zemských volbách roku 1878 uspěl za kurii venkovských obcí, obvod Přerov, Kojetín. Zde mandát obhájil i v zemských volbách roku 1884. Poslancem byl až do své smrti roku 1886.[6]
Po prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 se stal poslancem Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kde reprezentoval kurii venkovských obcí, obvod Brno, Vyškov atd. Slib složil 20. října 1874.[8] Zvolen byl v doplňovací volbě poté, co původně zvolený oblíbený poslanec Egbert Belcredi odmítl v souladu s tehdejší českou opoziční politikou pasivní rezistence převzít mandát. Moravští staročeši, které vedl Alois Pražák, ovšem tuto politiku pasivní rezistence opustili, s čímž Belcredi nesouhlasil. Ve Vídni byl Wolfgang Kusý nejprve spolu s dalšími moravskými Čechy členem Hohenwartova klubu (Strana práva).[3][4]
V roce 1879 Eduard Taaffe, tehdy představitel konzervativního německorakouského tábora, inicioval jednání s českou opozicí, na jejichž konci byl český vstup na Říšskou radu, zahájení aktivní politiky a přechod Čechů do provládního tábora. Ve volbách do Říšské rady roku 1879 byl Kusý opětovně zvolen za kurii venkovských obcí, obvod Brno, Vyškov atd. Mandát v Říšské radě obhájil i ve volbách roku 1885 a setrval zde až do své smrti následujícího roku.[8]
Vzhledem k tomu, že čeští poslanci jako celek ukončili pasívní resistenci, se po volbách v roce 1879 na Říšské radě připojil k Českému klubu[3][4] (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili staročeši, mladočeši, česká konzervativní šlechta a moravští národní poslanci).[9] Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.[10]
Od roku 1876 vedl Kusý v Brně společně s Bedřichem Hoppem a Kunešem Kunzem úsilí za zakládání českých škol. Po Hoppeho smrti převzal vedení brněnské matice školské a v této funkci zajistil otevření obecné školy na Starém Brně. Vedle toho se podílel na vzniku a provozu dalších českojazyčných institucí, jako např. Besední dům a Národní divadlo v Brně. Zemřel na onemocnění ucha.[3][4][5]
Odkazy
Reference
Článek vznikl s využitím materiálů z Digitálního archivu časopisů ÚČL AV ČR, v. v. i. (http://archiv.ucl.cas.cz/).
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b c d Wolfgang Kusý. Zlatá Praha. 2. 1886, roč. 3, čís. 10, s. 159. Dostupné online.
- ↑ a b c d Wolfgang Kusý. Humoristické listy. 6. 1884, roč. 1, čís. 26, s. 201. Dostupné online.
- ↑ a b Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Kusý, Wolfgang (1842-1886), Jurist und Politiker, s. 372. (německy)
- ↑ a b MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- ↑ Neue Freie Presse, 23. 11. 1873, s. 8.
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Wolfgang Kusý
- Wolfgang Kusý v Encyklopedii dějin města Brna
- Čeští advokáti
- Absolventi Univerzity Karlovy
- Absolventi Vídeňské univerzity
- Poslanci Moravského zemského sněmu
- Poslanci rakouské Říšské rady
- Rakousko-uherští politici české národnosti
- Staročeši
- Mladočeši
- Narození v roce 1842
- Úmrtí v roce 1886
- Úmrtí 31. ledna
- Úmrtí v Brně
- Narození 31. října
- Narození v Rudě nad Moravou
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Wolfgang_Kusý |
