| Wilhelm von Humboldt | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Friedrich Wilhelm Christian Karl Ferdinand von Humboldt |
| Narození | 22. června 1767 Kabinetthaus |
| Úmrtí | 8. dubna 1835 (ve věku 67 let) Berlín |
| Místo pohřbení | Zámek Tegel |
| Alma mater | Braniborská univerzita ve Frankfurtu Univerzita v Göttingenu |
| Povolání | jazykovědec, diplomat, antropolog, učitel, politik, filozof, spisovatel, historik a překladatel |
| Zaměstnavatel | Humboldtova univerzita |
| Ocenění | Řád černé orlice společník Americké akademie umění a věd Řád Dannebrog |
| Nábož. vyznání | luteránství |
| Choť | Caroline von Humboldt |
| Děti | Gabriele von Bülow Adelheid von Hedemann Caroline von Humboldt Theodor von Humboldt |
| Rodiče | Alexander Georg von Humboldt a Marie-Elisabeth von Humboldt |
| Příbuzní | Alexander von Humboldt (sourozenec) |
| Funkce | velvyslanec Německa ve Velké Británii |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Friedrich Wilhelm Christian Karl Ferdinand von Humboldt (22. června 1767 Postupim – 8. dubna 1835 Berlín) byl německý (pruský) diplomat, filozof, zakladatel Humboldtovy univerzity v Berlíně, přítel Goetha a Schillera a v neposlední řadě německý jazykovědec, který evropským zájemcům přiblížil baskičtinu.
Mezi jeho nejvýznamnější příspěvky jazykovědě a společenským vědám patří historicky první formulace myšlenek, jež později vešly ve známost jako teorie jazykového relativismu. Jejich základem je stanovisko, že lidé hovořící různými jazyky odlišně chápou svět kolem sebe. Původ jazyka objasňoval metafyzickými úvahami, jazyk je vrozená lidská vlastnost (vychází z Hegela), vytváří duch národa a zrcadlí jeho mentalitu. Jazyk není produktem (ergon), ale aktivní silou (energeia).
Pokoušel se vytvořit srovnávací antropologii jazyků, i proto se jako první z lingvistů zajímal i o živé jazyky. Snažil se klasifikovat jazyky podle jejich struktury, čímž se stal předchůdcem typologie. Jako pruský diplomat se účastnil jednání 6.–7. koalice proti Napoleonovi I. v letech 1813–1815 včetně dohod v Teplicích a Chomutově, jakož i uspořádání ponapoleonské Evropy na Vídeňském kongresu v letech 1814–1815.
Jeho mladší bratr Alexander byl neméně významný německý přírodovědec.
Literatura
- T. Koblížek, Pojem Weltansicht v kontextu Humboldtovy filosofie jazyka. In: Reflexe 46, 2014, str. 77-97.
- Trabant (Jürgen), Humboldt ou le sens du langage, Mardaga, 1995.
- Trabant (Jürgen), « Sprachsinn: le sens du langage, de la linguistique et de la philosophie du langage » in La pensée dans la langue. Humboldt et après, P.U.V., 1995.
- Trabant (Jürgen), Traditions de Humboldt, Éditions de la Maison des Sciences de l'homme, Paris, 1999.
- Trabant, (Jürgen), « Quand l'Europe oublie Herder : Humboldt et les langues », Revue Germanique Internationale, 2003, 20, 153-165 (mise à jour avril 2005)
- Underhill, James W. « Humboldt, Worldview and Language », Edinburgh, Edinburgh University Press, 2009.
- Underhill, James W. "Ethnolinguistics and Cultural Concepts: truth, love, hate & war", Cambridge, Cambridge University Press, 2012.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm von Humboldt na Wikimedia Commons 
Osoba Wilhelm von Humboldt ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Wilhelm von Humboldt
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Wilhelm_von_Humboldt |
