| Vojtěch Hřímalý mladší | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 30. července 1842 Plzeň, Čechy Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 15. června 1908 (ve věku 65 let) Vídeň Rakousko-Uhersko  Rakousko-Uhersko |
| Žánry | opera a klasická hudba |
| Povolání | hudební skladatel, dirigent, houslista, kapelník a hudebník |
| Nástroje | housle |
| Děti | Otakar Hřímalý |
| Rodiče | Vojtěch Hřímalý starší |
| Příbuzní | Jan Hřímalý, Jaromír Hřímalý, Bohuslav Hřímalý, Marie Hřímalá a Anna Hřímalá (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vojtěch (Adalbert) Hřímalý (30. července 1842 Plzeň[1] – 15. června 1908 Vídeň) byl český houslista a skladatel.
Život
Pocházel z hudební rodiny. Jeho otec i všichni sourozenci byli hudebníky. Vystudoval pražskou konzervatoř. Po dokončení školy se stal koncertním mistrem operního orchestru v Rotterdamu. O rok později se přesunul do Göteborgu, kde kromě operního orchestru působil jako varhaník a po Bedřichu Smetanovi řídil veřejné koncerty.
V roce 1868 se vrátil do Prahy a stal se koncertním mistrem a ředitelem orchestru Prozatímního divadla. Po neshodách s vedením divadla přešel do Německého divadla v Praze, kde působil jako druhý dirigent. Stal se předsedou spolku Filharmonie a se svými bratry Janem, Bohuslavem a Jaromírem založil Smyčcové kvarteto bratří Hřímalých.
V roce 1874 odešel do Černovic v tehdejší Bukovině (dnes na Ukrajině), kde byl všestranně činný. Byl dirigentem divadelního orchestru, se kterým pořádal i veřejné koncerty, řídil mužský pěvecký sbor, byl primáriem smyčcového kvarteta a učil na hudebních školách i na místní univerzitě. Nějaký čas působil ve Lvově.
Dílo
Opery
- Zakletý princ (1872)
- Švanda dudák (1896)
Orchestrální skladby
- Jan Hus (ouvertura)
- Serenáda pro smyčcový orchestr F-dur
- Serenáda pro smyčcový orchestr D-dur
- Houslový koncert (1889)
- Triumfální pochod
Scénická hudba
- Mravenci (1869)
- Krejčí a švec
- Čert na zemi
- Kocúr a kočka
- Štípaná hubička
- Bandité
Komorní skladby
- Houslová sonáta
- Tři skladby pro housle a klavír
- Dueto pro housle a violoncello
- Smyčcový kvartet D-dur (1876)
Písně
- Pět písní v národním slohu (1873)
- Šest písní (1875)
- Lidská duše (cyklus písní pro mezzosoprán)
- Anif (cyklus písní)
- Žal (cyklus písní)
Zkomponoval řadu dalších písní a sborů. Psal i chrámovou hudbu, z níž vyniká např. Requiem pro sóla, smíšený sbor a orchestr. Nevyhýbal se ani zábavné hudbě. Zkomponoval četné taneční skladby a kuplety.
Pedagogické dílo
- Úprava houslové školy Vincence Bartáka Theoreticko-praktická škola hry na housle ve dvou odděleních.
- Tonální a rytmická studia pro houslisty
- Národní divadlo a čeští skladatelé (vlastní náklad, 1894)
Literatura
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
- Pazdírkův hudební slovník naučný: Část osobní. II, Svazek prvý. A-K, Brno, 1937
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojtěch Hřímalý mladší na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vojtěch Hřímalý mladší
- Ruský akademický slovník
- Hudební dějiny Plzně a západočeského regionu[nedostupný zdroj]
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Vojtěch_Hřímalý_mladší |
