Viorica Viscopoleanuová

Viorica Viscopoleanuová
Osobní informace
Narození	8. srpna 1939 (84 let) Storožynec
Stát	Rumunsko
Kariéra
Disciplína	skok daleký
Účasti na LOH	3
Účasti na ME	3
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přehled medailí
Atletika na LOH
zlato	LOH 1968	skok daleký
Mistrovství Evropy v atletice
stříbro	ME 1969	skok daleký
Halové ME v atletice
bronz	EHH 1967	skok daleký
bronz	EHH 1968	skok daleký
zlato	HME 1970	skok daleký
bronz	HME 1971	skok daleký

Viorica Viscopoleanuová rozená Viorica Belmegaová (* 8. srpna 1939, Storožynec, Rumunské království, dnes Černovická oblast, Ukrajina) je bývalá rumunská atletka, olympijská vítězka, halová mistryně Evropy a někdejší držitelka světového rekordu ve skoku do dálky.

Kariéra

Olympijské hry

Třikrát reprezentovala na letních olympijských hrách. Poprvé v roce 1964 na olympiádě v Tokiu. Zde obsadila v kvalifikaci dělené čtvrté místo a postoupila do sedmnáctičlenného finále. V něm předvedla nejdelší pokus 635 cm ve druhé sérii, což v konečném součtu stačilo na 5. místo. Od bronzové pozice ji dělilo sedm centimetrů. Zlato získala v novém světovém rekordu 676 cm Britka Mary Randová.

O čtyři roky později na Letních olympijských hrách v Mexiku ve finále hned v první sérii skočila do vzdálenosti 682 cm, čímž o šest centimetrů vylepšila čtyři roky starý světový rekord.^[1] V dalších sériích se již nezlepšila (X, 664 cm, 654 cm, 652 cm, 657 cm) a stala se olympijskou vítězkou. Ze soupeřek předvedla druhý nejlepší výsledek Britka Sheila Sherwoodová, která za výkon 668 cm brala stříbro a bronz sovětská dálkařka Taťjana Talyševová (666 cm).^[2] Dne 3. září 1970 v Turíně světové maximum vylepšila Heide Rosendahlová ze Západního Německa na 684 cm.^[3]

V roce 1972 na olympijských hrách v Mnichově skončila ve finále na 7. místě. Nejdelší pokusy se ji podařily ve druhé a třetí sérii, kdy shodně dolétla na 648 cm. Bronzovou medaili vybojovala výkonem 667 cm československá dálkařka Eva Šuranová.

O olympijský rekord přišla Rumunka až na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, kde zlato získala Taťána Kolpakovová skokem dlouhým 706 cm.^[4]

Mistrovství Evropy

Třikrát startovala rovněž na ME v atletice. Nejlepšího výsledku dosáhla na evropském šampionátu v Athénách v roce 1969, kde získala stříbrnou medaili (645 cm). Na ME v atletice 1966 v Budapešti skončila pátá, o pět let později obsadila na evropském šampionátu v Helsinkách 6. místo.

Halové ME v atletice

Na evropských šampionátech v hale celkově vybojovala jednu zlatou a tři bronzové medaile.

Osobní rekordy

• hala – 656 cm – 14. března 1970, Vídeň
• venku – 682 cm – 14. října 1968, Ciudad de México

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Viorica Viscopoleanuová na Wikimedia Commons
• Viorica Viscopoleanuová v databázi Olympedia (anglicky)

Autoritní data	GND: 1061863468 IAAF: 14354797 VIAF: 311663951