Viktorie Sasko-Koburská

Viktorie Sasko-Koburská
císařovna německá a královna pruská
Viktorie Sasko-Koburská v roce 1865
Doba vlády	9. března – 15. června 1888
Úplné jméno	Victoria Adelaide Mary Louisa
Narození	21. listopadu 1840 Buckinghamský palác, Londýn Spojené království Spojené království
Úmrtí	5. srpna 1901 Zámek Friedrichshof, Kronberg im Taunus, Hesensko Německá říše Německá říše
Pohřbena	Friedenskirche v Postupimi, Prusko 13. srpen 1901
Manžel	Fridrich III. Pruský
Potomci	Vilém II. Šarlota Jindřich Zikmund Viktorie Valdemar Sofie Markéta
Rod	Wettinové
Dynastie	Sasko-Kobursko-Gothajská
Otec	Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
Matka	královna Viktorie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktorie, královská princezna (Victoria Adelaida Marie Luisa; 21. listopadu 1840, Buckinghamský palác, Londýn – 5. srpna 1901, Kronberg im Taunus), byla jako manželka německého císaře Fridricha III. německá císařovna a pruská královna. Byla nejstarším dítětem královny Viktorie Britské a prince Alberta Sasko-Kobursko-Gothajského a v roce 1841 se stala královskou princeznou (anglicky: Princess Royal). Jako nejstarší dítě královny Viktorie byla krátce její dědičkou, až do narození svého mladšího bratra a budoucího krále Eduarda VII. Byla matkou Viléma II., německého císaře.

Viktorie, vzdělaná svým otcem v politicky liberálním prostředí, se v 17 letech provdala za prince Fridricha Pruského, s nímž měla osm dětí. Sdílela s ním své liberální názory a naděje, že by se Prusko a pozdější Německá říše měly stát konstituční monarchií podle britského vzoru. Viktorie, kritizovaná za tento postoj a za svůj anglický původ, byla Hohenzollerny a berlínským dvorem ostrakizována. Tato izolace se prohloubila poté, co se v roce 1862 dostal k moci Otto von Bismarck, jeden z jejích největších politických odpůrců.

Viktorie byla císařovnou jen několik měsíců, během nichž měla možnost ovlivňovat politiku Německé říše. Fridrich III. zemřel v roce 1888 – 99 dní po svém nástupu na trůn – na rakovinu hrtanu a jeho nástupcem se stal jejich syn Vilém II., který měl mnohem konzervativnější názory než jeho rodiče. Po manželově smrti byla široce známá jako císařovna Fridrich (německy: Kaiserin Friedrich). Císařovna vdova se poté usadila v Kronbergu im Taunus, kde postavila Friedrichshof, zámek, pojmenovaný na počest jejího zesnulého manžela. Císařovna Fridrich, po svatbách svých mladších dcer stále více izolovaná, v srpnu 1901 zemřela na rakovinu prsu, necelých 7 měsíců po smrti své matky, královny Viktorie, v lednu 1901.

Korespondence mezi Viktorií a jejími rodiči se dochovala téměř celá: je zachováno a katalogizováno 3 777 dopisů královny Viktorie její nejstarší dceři a asi 4 000 dopisů císařovny její matce.^[1] Ty poskytují podrobný pohled na život na pruském dvoře v letech 1858 až 1900.

Princess Royal

Princezna Viktorie se narodila 21. listopadu 1840 v Buckinghamském paláci v Londýně. Byla prvním dítětem královny Viktorie a jejího manžela, prince Alberta. Když se narodila, lékař smutně zvolal: „Ach, madam, je to holčička!“. Královna odpověděla: „Nevadí, příště to bude princ!“. Jako nejstarší královnině dceři jí byl udělen titul Princess Royal. Její rodina jí říkala jednoduše „Vicky“.^[2]

Jako dcera panovníka se Viktorie narodila jako britská princezna. Kromě toho byla od svého narození až do narození svého mladšího bratra prince Alberta Edwarda (pozdějšího krále Eduarda VII.) 9. listopadu 1841 předpokládanou dědičkou britského trůnu.^[2]

Císařovna a královna

Dne 25. ledna 1858 v Královské kapli Svatojakubského paláce v Londýně uzavřela sňatek s o devět let starším německým následníkem trůnu Fridrichem, pozdějším devadesátidevítidenním císařem Fridrichem III. Toto manželství bylo šťastné. Velmi ráda malovala, jejím učitelem byl rakouský malíř Heinrich von Angeli. Byla nositelkou Řádu černé orlice. Viktorie zemřela na rakovinu prsu a svého manžela přežila o třináct let.

Potomci

• Vilém (27. ledna 1859 – 4. června 1941), poslední německý císař a pruský král v letech 1888–1918,

  ⚭ 1881 Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská (22. října 1858 – 11. dubna 1921)

  ⚭ 1922 Hermína Reusská (17. prosince 1887 – 7. srpna 1947)

• Šarlota (24. července 1860 – 1. listopadu 1919), ⚭ 1878 Bernard III. Sasko-Meiningenský (1. dubna 1851 – 16. ledna 1928), poslední vévoda sasko-meiningenský
• Jindřich (14. srpna 1862 – 20. dubna 1929), ⚭ 1888 Irena Hesensko-Darmstadtská (11. června 1866 – 11. listopadu 1953)
• Zikmund (15. září 1864 – 18. června 1866)
• Viktorie (12. dubna 1866 – 13. listopadu 1929),

  ⚭ 1890 Adolf ze Schaumburg-Lippe (20. července 1859 – 9. července 1916)

  ⚭ 1927 Alexandr Anatoljevič Zubkov (25. září 1901 – 28. ledna 1936)

• Valdemar (10. února 1868 – 27. března 1879)
• Sofie (14. června 1870 – 13. ledna 1932), ⚭ 1889 Konstantin I. (2. srpna 1868 – 11. ledna 1923), řecký král v letech 1913–1917 a 1920–1922
• Markéta (22. dubna 1872 – 22. ledna 1954), ⚭ 1893 Fridrich Karel Hesenský (1. května 1868 – 28. května 1940), fínský král (říjen až prosinec 1918)

Tituly

• 21. listopad 1840 – 19. leden 1841: Její královská výsost, princezna Viktorie
• 19. leden 1841 – 25. leden 1858: Její královská výsost, The Princess Royal
• 25. leden 1858 – 16. leden 1861: Její královská výsost, pruská princezna
• 16. leden 1861 – 18. leden 1871: Její královská výsost, pruská korunní princezna
• 18. leden 1871 – 9. březen 1888: Její císařská a královská výsost, německá a pruská korunní princezna
• 9. březen 1888 – 15. červen 1888: Její císařské a královské veličenstvo, německá císařovna a pruská královna
• 15. červen 1888 – 5. srpen 1901: Její Veličenstvo císařovna Victoria, německá císařovna a královna Pruska

Vývod z předků

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktorie Sasko-Koburská na Wikimedia Commons
• Seznam prací o Viktorii Sasko-Koburské v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Pruské princezny sňatkem
Generace počínají prvním pruským králem Fridrichem I. a pokračují jeho potomky
1. generace	Alžběta Henrieta Hesensko-Kasselská Žofie Šarlota Hannoverská Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská
2. generace	Žofie Dorotea Hannoverská
3. generace	Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská Vilemína Hesensko-Kasselská Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská
4. generace	Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská
5. generace	Luisa Meklenbursko-Střelická Frederika Meklenbursko-Střelická Marie Anna Hesensko-Homburská
6. generace	Alžběta Ludovika Bavorská Augusta Sasko-Výmarská Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská Marianna Oranžská Luisa Anhaltsko-Bernburská
7. generace	Viktorie Sasko-Koburská Marie Anna Anhaltsko-Desavská Marie Sasko-Altenburská
8. generace	Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská Hermína Reusská Irena Hesensko-Darmstadtská Luisa Žofie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská
9. generace	Cecílie Meklenbursko-Zvěřínská Žofie Šarlota Oldenburská Adelaida Sasko-Meiningenská Alexandra Viktorie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská Ina Marie von Bassewitz Marie Augusta Anhaltská
10. generace	Dorotea von Salviati Kira Kirillovna Ruská Magdaléna Reuss z Kostřic Brigid Guinnessová Henrieta z Schönaich-Carolathu
11. generace	Marie Vladimirovna Ruská
12. generace	Sophie z Isenburgu

Autoritní data

Biblio: 411cf441-fca5-47ff-a6ea-86629d3923b0 NKC: uk2016902250 BNF: cb11574398z (data) GND: 118626868 ISNI: 0000 0001 1075 9617 LCCN: n81043124 LNB: 000220970 NDL: 00621602 NLA: 36298177 NLG: 230114 NLI: 987007269589405171 NLP: a0000001791209 NSK: 000709549 NTA: 071839631 PLWABN: 9810562692505606 RKDartists: 80886 SELIBR: 218661 SNAC: w66j56n3, w6xp76f2 SUDOC: 074100610 Trove: 1243412 ULAN: 500009430 VIAF: 89807131 WorldCat Entities: E39PBJkXxY6fQDxY6F9FJMctrq