Viktor Beneš (architekt)

Viktor Beneš
architekt Viktor Beneš
Narození	19. srpna 1858 Horní Branná Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	22. února 1922 (ve věku 63 let) Praha-Smíchov Československo Československo
Místo pohřbení	Olšanské hřbitovy
Povolání	architekt
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viktor Beneš (19. srpna 1858 Horní Branná^[1] – 22. února 1922 Praha-Smíchov^[2]) byl rakousko-uherský novobarokní architekt a stavitel českého původu působící koncem 19. a začátkem 20. století, jeden z prvních stavebních podnikatelů v českých zemích, který samostatně navrhoval a stavěl zejména areály průmyslových podniků.^[3]

Absolvent stavitelství na české (německé) polytechnice v Praze u Josefa Zítka a Emanuela Ringhoffera, založil vlastní stavební a projekční kancelář v roce 1887.^[3] Hlavním oborem podnikání jeho stavební společnosti bylo cukrovarnictví. Jako člen Společnosti pro průmysl chemický v Království českém (od roku 1893)^[4] rozšiřoval a obnovoval starší podniky, ale stavěl i nové závody nejen v Čechách, ale i v Uhrách (po roce 1909).^[3]

V roce 1921 byl jeho stavební podnik přeměněn na akciovou společnost s názvem Viktor Beneš, akciová stavební společnost, jejímiž zakladateli, kromě architektovy společnosti, byla Banka stavebních živností a průmyslu a Živnostenská banka v Praze.^[5] Tato společnost pod nezměněným názvem fungovala i po architektově smrti, a to až do roku 1951.^[6]

Od roku 1908 byl dopisujícím členem a od roku 1920 řádným členem Národohospodářského ústavu při České akademii věd a umění v Praze^[7], patřil také mezi zakládající členy České matice technické.^[8]

Zemřel roku 1922 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Dílo (výběr)

• Benešov – novobarokní školní kaple gymnázia – v současnosti době je zde školní aula a koncertní sál pojmenovaný jako Síň Josefa Suka.^[9] Kaple byla dokončena v roce 1912.^[10]
• Bratislava – bytový dům na Námestie SNP č.16. Postavený v roce 1919. Patří mezi slovenské kulturní památky. ^[11]
• Břeclav – areál Kuffnerova cukrovaru 3145/22 v ulici Národních hrdinů z roku 1894^[3][12]
• Osijek (dnešní Chorvatsko) – dělnická bytová kolonie na Jadranské ulici – postaveno začátkem 20. století.^[13]
• Praha – společně s Josefem Vejrychem – přestavba Invalidovny po roce 1920, při které došlo k elektrifikaci budovy.^[14]– budova bývalé Německé vysoké školy technické v Praze na Konviktské ulici z roku 1901^[15], dnešní fakulta dopravní ČVUT.

– budovy cukerních rafinérií z roku 1894 v Cukrovarské ulici čp. 957 v Praze-Čakovicích pro rodinu Schoellerů^[3]

– bývalá Nová budova c.k. knihoskladu na Ostrovní ulici č.p. 126 z roku 1900.^[15]

– nájemní dům Jaroslava Daneše na Národní třídě č.p. 340 z roku 1913. Budova byla postavena ve stylu geometrické secese a doplněná novobarokním dekorem. Na výzdobě spolupracoval také architekt Emil Králíček, sochařské práce prováděl Antonín Waigant^[15]

– vlastní vila v ulici Nad Výšinkou v Praze 5 – vydán demoliční výměr

• Slatiňany – cukrovar z let 1916-1918 (Knížete Františka Josefa Auersperga továrna na cukr^[16])^[17]

• Trebišov – cukrovar z roku 1911–12. Firma Viktora Beneše také naprojektovala další k cukrovaru spadající objekty: byty úředníků a pracovníků, společenské středisko, kantýna, závodní nemocnice.^[18] V současné době už neexistuje.

Nerealizováno

• Praha – návrh na přestavbu staré budovy Staroměstské radnice.

– společně s Josefem Pospíšilem – novobarokní návrh novostavby druhé pražské radnice.^[15] Soutěž vyhrál architekt Osvald Polívka.

Zajímavosti

• Přispíval na činnosti českých muzejních spolků. V období mezi 1. červnem 1896 a 31. říjnem 1897 přispěl 10 zlatými na chod Národopisného muzea českoslovanského, které od roku 1901 sídlí v Letohrádku Kinských.^[19] V roce 1909 pak na pořízení muzejní budovy Vlasteneckému spolku muzejnímu v Olomouci přispěl 4 Koruny.^[20]
• Muzeum Českého krasu v Berouně vlastní ověřenou kopii stavebního plánu na obytnou budovu při velkostatku Josefa Šebestiána Daubka z Litně. Plán pochází z října 1899 a Viktor Beneš je na něm podepsaný.^[21]

Galerie

• 
  Bývalá školní kaple gymnázia Benešov
• 
  Pražská invalidovna
• 
  Bývalá německá technika na Konviktské ulici v Praze
• 
  Bývalá Nová budova c.k. knihoskladu v Praze
• 
  Nájemní dům Jaroslava Daneše

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor Beneš na Wikimedia Commons
• Viktor Beneš v informačním systému abART
• Prázdné domy, Vila Viktora A. Beneše

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	AbARTP: 106819