Vatikánský rozhlas

Radio Vaticana
Sídlo Vatikánského rozhlasu na Piazza Pio
Vznik	1929
Typ	mediální organizace
Sídlo	Palazzo Pio, Piazza Pia n.3, Řím
Souřadnice	41°54′11″ s. š., 12°27′50″ v. d.
Působnost	zbytek světa
Mateřská organizace	Dikasterium pro komunikaci
Oficiální web	www.vaticannews.va/it/epg.html
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vatikánský rozhlas (italsky Radio Vaticana), je oficiální rozhlasová stanice Vatikánu, kterou na přání papeže Pia XI. vybudoval slavný italsko-irský vynálezce bezdrátového vysílání Guglielmo Marconi. Bylo založeno především jako nástroj pro šíření katolické víry a pro komunikaci Svatého stolce s věřícími, ale později se zaměřilo spíše na zpravodajskou činnost s orientací na informace z Vatikánu a katolického světa. Přináší podrobné reportáže o činnosti papeže a o jeho cestách.

Vedením rádia jsou od jeho počátků pověřeni jezuité. Autorem světoznámé znělky rádia "Kristus kraluje, Kristus vítězí" (Christus regnat, Christus vincit, Christus imperat) je český hudební skladatel Jan Kunc.^[1]

Rádio původně nevysílalo žádné reklamy, což se změnilo v červenci 2009. Důvodem byla snaha o pokrytí rostoucích nákladů. Všechny vysílané reklamy musí splňovat morální nároky Svatého stolce.^[2][3]

Od září 2019 je odpovědným vedoucím Vatikánského rozhlasu Massimiliano Menichetti.^[4] Sídlo se nachází v Piazza Pio v Římě, mimo hradby Vatikánu.^[5]

Historie

Rádio bylo založeno v únoru 1929, krátce po vzniku samostatného městského státu Vatikán. Pro potřeby rozhlasu byla ve Vatikánských zahradách postavená nová budova, vysílací centrum Marconi. Prvním ředitelem byl Giuseppe Gianfranceschi.^[6] Vysílání zahájil 12. února 1931 sám Pius XI. latinskou promluvou „Qui arcano Dei“.^{[7][8][9][10]}

V roce 1936 bylo rádio uznáno Mezinárodní radiofonní unií (UIR). V témže roce byly vytvořeny nové kanceláře a rozhlasová studia v paláci Lva XIII. při severní kruhové věži leonské zdi ve Vatikánských zahradách.^[6] Po smrti Pia XI. v roce 1939 vatikánský rozhlas poprvé přenášel průběh konkláve i uvedení nového papeže Pia XII. do úřadu.^[6]

První vysílání probíhala v latině, ale již během druhé světové války se vysílalo v devíti jazycích a po roce 1945 se počet jazykových mutací ještě zvýšil na 18. Také se rozšířil redakční tým.

Rádio Vatikán bylo v roce 1950 jednou z 23 zakládajících vysílacích organizací Evropské vysílací unie (EBU).

Kvůli potřebě silnějších vysílačů byla roku 1954 zahájena stavba vysílacího střediska v Santa Maria di Galeria, severozápadně od Říma. Italská republika udělila místu exteritoriální status již v roce 1951.^[11] Pius XII. středisko slavnostně otevřel 27. října 1957.^[6][12]

Protože v 2. polovině 20. století již stávající prostory ve Vatikánských zahradách nestačily potřebám rozrůstajícího se rozhlasového studia (vysílání probíhalo již v 32 jazycích), bylo 29. ledna 1970 otevřeno nové sídlo Vatikánského rozhlasu v Palazzo Pio na Piazza Pio, západně od Andělského hradu.^[5][6]

Rychlý rozvoj techniky na konci 20. století ovlivnil i Rádio Vatikán. Dostupnost internetu, rozvoj družicového a digitálního rozhlasu a též obavy z intenzivního elektromagnetického záření vedly k útlumu vysílání na krátkých vlnách a úplnému opuštění středních vln. Vysílací antény v Santa Maria di Galeria byly v letech 2014–2016 demontovány.^[13]

Dne 27. června 2015 zřídil papež František v rámci Římské kurie Dikasterium pro komunikaci, které bylo pověřeno správou deníku L'Osservatore Romano, Vatikánského rozhlasu a televizního vysílání. Dosavadní samostatná média byla sloučena pod hlavičkou internetového portálu Vatican News.^[4]

V roce 2016 zaměstnával vatikánský rozhlas 355 osob zhruba 60 národností. K roku 2021 vysílal v 41 jazycích (včetně esperanta^[14] a latiny^[15]) a provozoval navazující webové stránky v 37 jazycích.^[16]

České vysílání

O vysílání v češtině se zasadil především pražský arcibiskup Josef Beran, který již během svého prvního pobytu v Římě požádal 23. února 1947 o zvláštní vysílání pro Československo. V té době jeho snahu podporovala i československá vláda. První české vysílání se konalo 22. dubna 1947 u příležitosti zahájení jubilejních svatovojtěšských oslav za účasti také českých studentů semináře. Pravidelně se začalo vysílat 24. prosince 1947. Původně existovalo pro Československo jen jedno společné vysílání, v roce 1949 došlo k jeho rozdělení na českou a slovenskou sekci.^[17] Na počátku vysílání stál P. Julius Fiřt, spirituál Nepomucena, české papežské koleje v Římě. Po únoru 1948 bylo třeba předkládat vysílání ke kontrole vatikánské cenzury. Po roce 1950 nastal úkol informovat o pravém stavu katolické církve, zejména proti Katolické akci v Československu. Roku 1953 přichází P. Petr Ovečka, který spolu se slovenským knězem Osuským produkovali také latinské vysílání (které nebylo rušeno). Roku 1970 nastoupil P. Josef Koláček. Byly rovněž přenášeny české mše.^[18]

V současné době je české vysílání dostupné na internetových stránkách Radia Vatikán (Vaticannews.va), v ČR pak též na FM kmitočtech Radio Proglas.^[19][20]

Vedoucí České sekce

• Josef Koláček (1971/1973–2001)
• Jiří Sýkora (2001–2005)
• Milan Glaser (2006–2020)
• Petr Vacík (od roku 2021)

Vysílací centrum Marconi

Vysílací stanice Marconi je původní budovou vatikánského rozhlasu, pojmenovanou na počest vynálezce bezdrátového vysílání, držitele Nobelovy ceny a tvůrce Rádia Vatikán, Guglielmo Marconiho. Při budově jsou umístěny vysílací antény.

Nad vstupem do budovy je umístěn výklenek s erbem Pia XI., na jehož přání byl rozhlas vybudován. Uvnitř se nachází malé muzeum Radia Vatikán (Museo tecnico Radio Vaticana), vystavující zejména stovky přístrojů, užívaných v devadesátileté historii Vatikánského rozhlasu.^[21][22]

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Radio Vatikán na Wikimedia Commons
• Vatican News – oficiální stránky vatikánských médií včetně rozhlasu
• Archivní stránky – v mnoha jazycích
• Aktuální stránky české redakce.
• Stránky české sekce Radia Vatikán do roku 2020
• O České sekci v Katolickém týdeníku
• Radio Vatikán na Totalita.cz
• Stránky muzea Vatikánského radia
• (česky) Pořad Českého rozhlasu Plus Čtyřicet let vatikánského vysílání na internetu, podrobně se zabývá historií vatikánského vysílání v češtině a digitalizací téměř osmdesáti tisíc stran textu scénářů tohoto vysílání z let 1950 až 1992.
• Nový vedoucí české redakce Vatican Media^{[nedostupný zdroj]}
• Dokument o vatikánském rádiu

Autoritní data	NKC: kn20040107020 GND: 1033616-3 ISNI: 0000 0001 0723 027X LCCN: n80008755 MBP: be5643e0-dc08-4807-9239-9a5318317ec0 VcBA: 494/35511 VIAF: 134860719 WorldCat Identities: lccn-n80008755