Vídeňská pánev

Vídeňská pánev Wiener Becken Viedenská kotlina
Chvojnická pahorkatina
Nejvyšší bod	484 m n. m. (Sonnenberg)
Délka	150 km
Nadřazená jednotka	Západopanonská pánev
Sousední jednotky	Malá dunajská kotlina, Severní vápencové Alpy, Střední východní Alpy, Vněkarpatské sníženiny, Vnější Západní Karpaty
Podřazené jednotky	Jihomoravská pánev, Záhorská nížina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko Rakousko Rakousko Slovensko Slovensko
Povodí	Dunaj
Souřadnice	48°12′20″ s. š., 16°22′26″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vídeňská pánev (německy Wiener Becken, slovensky Viedenská kotlina) je subprovincie (severozápadní část) Západopanonské pánve v Rakousku, Česku (zejména Jihomoravská pánev – Dolnomoravský úval) a na Slovensku (Záhorská nížina).

Celkové členění:

• Vídeňská pánev v užším smyslu (zahrnuje i Jihomoravskou pánev – Dolnomoravský úval v Česku a Borskou nížinu na Slovensku)
• Marchfeld (Rakousko)
• Leithagebirge (Rakousko)
• Chvojnická pahorkatina (Slovensko)

Na území Česka a Slovenska se subprovincie dělí takto:

• Záhorská nížina (oblast)
  • Borská nížina
  • Chvojnická pahorkatina
• Jihomoravská pánev (oblast)
  • Dolnomoravský úval

Vídeňská pánev je geneticky tektonickou sníženinou, která je složitým systémem zlomů rozdělena na hrásťovo-příkopový systém. Sedimenty, které jsou mořskými usazeninami středního a svrchního miocénu, obsahují ložiska lignitu a ropy. Pánev na území ČR vybíhá severním výběžkem podél toku Moravy k Napajedlům, osu tvoří Dyjsko-moravská niva, kterou lemují nížinné pahorkatiny s erozně-akumulačním povrchem.

Literatura

• DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vídeňská pánev na Wikimedia Commons

Autoritní data	NKC: ge310941 GND: 4066018-7 VIAF: 248534078