| Umberto Boccioni | |
|---|---|
 raný autoportrét umělce | |
| Narození | 19. října 1882 Reggio di Calabria Itálie  Itálie |
| Úmrtí | 16. srpna 1916 (ve věku 33 let) Sorte, poblíž Verony, Itálie Itálie |
| Příčina úmrtí | pád z koně |
| Místo pohřbení | Monumentální hřbitov ve Veroně |
| Národnost | Italové |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Římě Accademia di Belle Arti di Venezia |
| Povolání | malíř, sochař, kreslíř, fotograf, kritik umění a tiskař |
| Významná díla | The City Rises Unique Forms of Continuity in Space The Street Enters the House |
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Umberto Boccioni (19. října 1882, Reggio di Calabria, Itálie – 17. srpna 1916, Sorte, Itálie) byl italský malíř, sochař a kritik umění, představitel a hlavní teoretik futurismu. Působil v Katálánii, Miláně a v Římě.
Život
Během studií v Římě poznal Gina Severiniho, se kterým navštěvoval ateliér Giacoma Bally. Balla ho seznámil s francouzským impresionismem.
V roce 1902 odjel do Paříže, poté v 1903 do Petrohradu. V letech 1906–1908 pobýval v Padově a Benátkách. V Miláně se později seznámil s dalšími malíři Carlem Carrou a Luigim Russolem a básníkem Filippem Tommasem Marinettim, kteří výrazně ovlivnili jeho uměleckou tvorbu. V roce 1910 vydal Boccioni, Russolo, Carrà, Severini a Balla Manifest futuristických malířů. V roce 1912 publikoval Boccioni Technický manifest futuristických sochařů a roku 1914 Futuristický manifest malířů a sochařů. Boccioni hodně cestoval a měl příležitost navštívit mnoho muzeí, téměř vstoupil do symbiózy s některými umělci, které pozoroval, zejména z jiných období, jako je Michelangelo, ale také s Francesco Filippini, který ho inspiruje pro výzkum Lombardu. krajiny a práce na venkově, podle koncepcí filipínství.
Se Severinim odjel roku 1911 do Paříže, kde poznal Pabla Picassa, George Braqua a Reného Dufyho. Boccioni měl významný podíl na první futuristické výstavě v pařížské galerii v roce 1912, jež putovala do Londýna, Bruselu a Berlína. Vystavoval o rok později v Galerii de la Boetie v Paříži své originální futuristické skulptury.
Těsně předválečné obrazy ukazují vliv Paula Cézanna. Roku 1914 pak vydal v Miláně knihu Pittura scultura futuriste: dinamismo plastico, vynikající studii o novém uměleckém směru. Téhož roku odešel dobrovolně na frontu, kde v roce 1916 zemřel na následky zranění při pádu z koně při vojenském cvičení. Bylo mu 33 let.
Jeho spisy Opera completa sebral a opatřil předmluvou Marinetti v roce 1927.
Dílo
Rané obrazy do 1910 jsou ještě znatelně ovlivněny impresionismem, ale v Paříži přešel přes kubismus velmi rychle k futuristickým kompozicím, jaké oslavují pohyb a rychlost. Důrazně pak svém díle negoval impresionismus tím, že odvrhl „postižení okamžiku“ a nahradil tento okamžik akcí. K rozvíjení futuristické myšlenky specifickými způsoby použil kubistické chápání prostoru (mnohopohledovost, fázovitost). Jeho „dinamismi plastici“ jsou pozoruhodné právě snahou po znázornění věcí a osob v pohybu (parní stroje, automobily a kola). Dynamickou barevností a expresí své malby, v níž se vytrácí ve víru význam předmětu, se Boccioni přiblížil abstraktnímu malířství.
Malby
V některých obrazech se dostal až na práh abstrakce.
- Lombardská krajina (1910)
- Autoportrét (do 1910) – vliv impresionismu
- Rvačka v pasáži (1910)
- Město se probouzí (1910)
- Simultánní vize (1911)
- Požár v galerii
- Hluk ulice vnikl do domů – expresivně vyjadřuje prudký pohyb a ruch velkoměsta
- Dynamika cyklisty (1913)
- Útok kopiníků (1915)
Sochy
Jsou jedněmi z mála zachovaných Boccioniho plastik, mnoho z nich je známo jen z fotografií. Nezobrazoval postavu jako takovou, ale spíš vzdušnou turbulenci, která ji obklopovala.
- Jedinečné tvary prostorové kontinuity – nejtypičtější příklad futuristické plastiky
- Formy plynulosti (1913) – Tato bronzová postava se vyznačuje pokusem o sepětí hmoty plastiky a okolí s pomocí ostrých ploch vybíhajících do prostoru.
Odkazy
Související články
Literatura
- Futurismus, autor Sylvia Martin, v Praze: Slovart; Taschen, 2007. ISBN 978-80-7209-874-3
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Umberto Boccioni na Wikimedia Commons 
Osoba Umberto Boccioni ve Wikicitátech- Galerie umělce se životopisem na artchiv.cz
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Umberto_Boccioni |
