| Torquato Tasso | |
|---|---|
.jpg) Portrét Torquata Tassa ve věku 22 let od Jacopa Bassana. | |
| Narození | 11. března 1544 Sorrento, Neapolské království |
| Úmrtí | 25. dubna 1595 (ve věku 51 let) Řím, Papežský stát |
| Místo pohřbení | Sant'Onofrio al Gianicolo |
| Povolání | básník, spisovatel, dramatik a prozaik |
| Alma mater | Padovská univerzita |
| Žánr | epická poezie, dialog, drama, poema, traktát, óda, kancóna, madrigal a sonet |
| Témata | literatura |
| Ocenění | básníkova koruna |
| Rodiče | Bernard z Taxisu |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Torquato Tasso (11. března 1544 Sorrento – 25. dubna 1595 Řím) byl epický básník, dramatik a filozof, jeden z nejvýznamnějších představitelů italského raného baroka.[1]
Život
Básník Torquato Tasso se narodil v roce 1544 v přímořském městečku Sorrento[2] (Kampánie), kde má na náměstí svůj pomník.[3] Vyrůstal ve šlechtické, finančně dobře zajištěné rodině. Otec Bernardo byl z rodu hrabat di Tasso (latinsky Taxis), pocházel z Bergama a byl spřízněn s Thurn-Taxisy; pracoval jako sekretář a básník rodiny Ferrante Sanseverina, knížat ze Salerna. Matka Porzia dei Rossi byla neapolského původu. Když byla nucena s dětmi odejít do Neapole, studoval Torquato osm let na tamějším jezuitském gymnáziu, kde se naučil latinsky, řecky a základy rétoriky. Na univerzitě v Padově se roku 1560 dal zapsat ke studiu práv, ale studoval jen filozofii a rétoriku, přednášel ji Francesco Piccolomini. V roce 1562 přešel na univerzitu do Bologne, kde navštěvoval také soukromou literární akademii a začal sám psát. Nakonec se vrátil roku 1565 do Padovy, kde ukončil studia nikoliv absolutoriem, ale vyloučením za pomlouvačný pamflet.
Pohyboval se u různých mecenášů, začínal jako společník na dvoře Guidobalda II. della Rovere, dále u Scipiona Gonzagy a Estenských. Život Torquata Tassa byl plný dramatických zvratů. Pravděpodobně nejšťastnější období prožil v letech 1565–1570 na dvoře kardinála Luigiho d'Este, který ho jmenoval svým dvorním básníkem na zámku ve Ferraře. V roce 1571 cestoval do Francie, především do Paříže a setkal se s králem Karlem IX.
Duševní onemocnění
Trpěl psychickými poruchami, nyní považovanými za maniodepresi. Současníci popsali, jak se pološílený toulal ulicemi Říma a byl přesvědčen, že je pronásledován. Byl proto v Římě zavřen v klášteře Sant'Onofrio, následně sedm let hospitalizován ve ferrarském Svatoanenském blázinci. Odtud po propuštění odcestoval do Mantovy. Začal psát dramata, cestoval mezi Florencií, Neapolí a Římem. Pokračoval v psaní, ale nikdy se úplně nevzpamatoval. Zemřel v Římě.
Dílo
- Epos Osvobozený Jeruzalém, nejvýznamnějším dílo – veršovaná epická skladba s tématem bojů a vítězství křesťanů nad muslimy v první křížové výpravě. První překlad do slovanského jazyka byl polský Piotra Kochanowského (1618)[4]. O první český překlad se pokusil až roku 1834 Jan Evangelista Purkyně, celý epos vyšel v překladu Jaroslava Vrchlického z roku 1887.[5]
- Král Torrismondo, divadelní tragédie o incestu severského krále s jeho sestrou
- Rinaldino, poetický román (1562)
- Aminta, pastýřský román, drama o lásce pastýře Aminty a lovkyně Silvie (1573)
- Dialogy, rozprava autora s fiktivním přítelem
- Cattaneo, dialog autora s Mauriziem Cataneem (1585)
- sonety a madrigaly
- drobné prózy
Tassovo dílo mělo v soudobé kultuře velký celoevropský ohlas. Stalo se inspirací pro malířství, hudební díla (Lully, Händel, Dvořák, ad.), filmovou a knižní tvorbu, například: Johann Wolfgang von Goethe tragédie Torquato Tasso(1790), Lord Byron (1819), Ernst Raupach (1833), Paolo Giacometti (1855).
Památky
- Pomníky v Bergamu, v Sorrentu, mramorová busta před zámkem Charlottenhof v Postupimi.
- Tassův dub v Římě, na Rampa della Quercia, nedaleko kláštera Sant'Onofrio, kde Tasso při psaní sedával.
- Ulice po něm pojmenované: v každém větším italském městě, zejména v Bergamu, Posillipu (Neapoli), Římě, Turíně, Palermu a Katánii, stejně jako v Paříži a Palo Altu v Kalifornii.
Odkazy
Reference
- ↑ KŘEČKOVÁ, Eva. Tasso, Torquato [online]. iLiteratura.cz, 2009-03-29 [cit. 2016-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Tasso, Torquato nell'Enciclopedia Treccani. www.treccani.it [online]. [cit. 2016-07-13]. Dostupné online.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Sorrento, s. 128.
- ↑ Kochanowski Piotr – Encyklopedia PWN.
- ↑ I. Seidl: Jaroslav Vrchlický a Emilio Teza v kontextu česko-otalských kulturních a literárních vztahů..., FF MU Brno 2013, s. 34n.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Torquato Tasso na Wikimedia Commons - Galerie Torquato Tasso na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Torquato Tasso
- Digitalizovaná díla Torquata Tassa v Národní digitální knihovně.
- Digitalizovaná vydání díla Osvobozený Jeruzalém v Národní digitální knihovně.
- TASSO, Torquato. Osvobozený Jerusalem. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha: A. Storch, 1890. 726 s. Dostupné online.
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Torquato_Tasso |
