Theodor Kittelsen

Theodor Kittelsen
Narození	27. dubna 1857 Kragerø
Úmrtí	21. ledna 1914 (ve věku 56 let) Jeløya
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Mnichově
Povolání	malíř, ilustrátor a kreslíř
Ocenění	rytíř Řádu svatého Olafa Řád svatého Olafa
Děti	Ingrid Kittelsen Treider
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodor Severin Kittelsen (27. dubna 1857 Kragerø – 21. ledna 1914 Jeløya) byl norský umělec. Je známý především díky svým malbám přírody a ilustracím pohádek a legend, především zobrazením trollů.^[1]

Životopis

Kittelsen se narodil v pobřežním městečku Kragerø v kraji Telemark v Norsku jako jeden z osmi dětí. V jedenácti letech byl učedníkem u hodináře. V sedmnácti objevil jeho talent Diedrich Maria Aall a Theodor se stal studentem na škole kreslení Wilhelma von Hanno v Christianii. Díky štědré finanční podpoře, kterou mu zajišťoval Aall, mohl studovat v Mnichově. V roce 1879 jej však Aall už nemohl dále podporovat a tak si začal Kittelsen vydělávat jako kreslíř pro německé noviny a časopisy.

V roce 1882 bylo Kittelsenovi uděleno státní stipendium pro studium v Paříži. V roce 1887 se vrátil natrvalo do Norska a objevil inspiraci v přírodě. Dva roky strávil na Lofotách u své sestry a švagra v majáku Skomvær. V této době také začal psát texty ke svým kresbám.

Se svoji rodinou se pak přestěhoval do Prestfoss do domu, který nazval Lauvlia (1899). Strávil zde svá nejlepší umělecká léta. Během této doby byl Kittelsen najat na tvorbu ilustrací ke sbírce norských pohádek Norske Folkeeventyr od dvojice Asbjørnsen a Moe. V roce 1908 obdržel řád svatého Olafa třídy rytíř. O dva roky později byl přinucen prodat a opustit Lauvliu. Také jeho zdraví začalo upadat. Získal umělecké stipendium, ale nakonec zemřel jako zlomený muž.^[2]

Odkaz

Kittelsenovi je v současnosti v Norsku věnováno několik muzeí. Jedním z nich je Lauvlia.^[3] Další se nachází v Kragerø, v domě, kde umělec vyrůstal. Národní muzeum Theodora Kittelsena se nachází také v Blaafarveværketu v Modumu.

Mnoho black metalových a folk metalových kapel, jako třeba Burzum, Otyg a Satyricon použilo Kittelsenovy obrazy na svých albech. Zejména ilustrace z Kittelsenovy knihy Svartedauen (černá smrt).

Dílo

Kresby

• 
  Nøkken, 1887–92
• 
  Ekko, 1888
• 
  Huldra forsvant
• 
  Hakkespett, 1912
• 
  Kornstaur i måneskinn, c. 1900
• 
  Trollet som grunner på hvor gammelt det er, 1911
• 
  Det rusler og tusler rasler og tasler, 1900
• 
  Skogtroll, 1906
• 
  En uheldig bjørnejakt
• 
  Kvitebjorn - Kong Valemon, 1912
• 
  Op under Fjeldet toner en Lur, 1900
• 
  Nøkken som hvit hest, 1909
• 
  Juletroll .1907
• 
  12 villender, 1897
• 
  Streik, 1879
• 
  Gutt på hvit hest
• 
  selvportrett, 1891

Ilustrace pro Svartedauen

• 
  Fattigmannen, 1894–95
• 
  Pesta i trappen, 1896
• 
  Pesta Kommer, 1894–95
• 
  Musstad, 1896

Bibliografie

Knihy ilustrované Kittelsenem.

• Fra Livet i de smaa Forholde I-II (1889–1890)
• Fra Lofoten I-II (1890–1891)
• Troldskab (1892)
• Glemmebogen (1892)
• Har dyrene Sjæl? (1894)
• Kludesamleren (1894)
• Im Thierstaate (1896)
• Ordsprog (1898)
• Svartedauen (1900)
• Billeder og Ord (1901)
• Folk og trold. Minder og drømme (1911)
• Soria Moria slot (1911)
• Løgn og forbandet digt (1912)
• Heimskringla (1914)^[4]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theodor Kittelsen na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Theodor Kittelsen na Wikimedia Commons

Autoritní data

AbARTP: 143109 NKC: xx0161777 BIBSYS: 90055908 BNF: cb122578252 (data) CANTIC: 981058526306806706 CiNii: DA1282084X GND: 116194383 ISNI: 0000 0001 0905 5794 KulturNav: 829ade4a-c59e-4ee4-adef-9a9fe2253607 LCCN: n94063463 LNB: 000110516 MBA: bb2acbe4-f546-4c5f-a2a7-9d5c48cacba4 NDL: 01011910 NLA: 35274308 NLI: 987007299901105171 NSK: 000380174 NTA: 068109172 PLWABN: 9812665299205606 RKDartists: 44545 SELIBR: 193639 SUDOC: 031345077 Trove: 892694 ULAN: 500080675 VIAF: 59140681 WorldCat Entities: E39PBJtX9dMqJfFjtTvH7yqfbd