Tadeus Reichstein

Tadeus Reichstein
Narození	20. července 1897 Włocławek
Úmrtí	1. srpna 1996 (ve věku 99 let) Basilej, Švýcarsko Švýcarsko
Bydliště	Kyjev Jena
Alma mater	Spolková vysoká technická škola v Curychu
Povolání	chemik, lékař, botanik, vysokoškolský učitel a vědec
Zaměstnavatel	Univerzita v Basileji
Ocenění	Marcel Benoist Prize (1947) Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství (1950) Stoletá cena (1952) zahraniční člen Královské společnosti (1952) Copleyho medaile (1968) … více na Wikidatech
Choť	Henriette Louise Quarles van Ufford[1]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tadeus Reichstein, (20. června 1897 Włocławek – 1. srpna 1996 Basilej, Švýcarsko) byl polsko-švýcarský chemik. Spolu s Edwardem Calvinem Kendallem a Philipem Showalterem Henchem obdržel roku 1950 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu, a to za objevy týkající se hormonů kůry nadledvin, jejich struktury a biologických účinků.^[2] Jejich objevy otevřely dveře lékařskému využití kortizonu.

Život

Narodil se v polsko-židovské rodině. Dětství strávil v Kyjevě, kde byl jeho otec inženýrem. Poté rodina žila v německé Jeně, od osmi let žil ve švýcarské Basileji. Vystudoval chemii na vysoké technické škole (Eidgenossische Technische Hochschule) v Curychu, roku 1922 zde získal doktorát.^[3] Poté, od roku 1930, pracoval na oddělení organické chemie Spolkového technologického institutu v Curychu. V letech 1946–1967 byl profesorem organické chemie na univerzitě v Basileji.^[4] Krom Nobelovy ceny získal roku 1968 též Copleyho medaili.

Dílo

Jeho výzkum se zpočátku specializoval vitamíny. Nezávisle na Normanovi Haworthovi vyrobil vitamín C – název průmyslového procesu syntézy vitaminu C nese dodnes jeho jméno, Reichsteinův proces.

Posléze se obrátil k výzkumu na hormonů. Spolu s kolegy izolovali 29 hormonů, přičemž jeden z nich, steroid kortizon, se posléze ukázal jako klíčovým při léčbě revmatoidní artritidy. Tento objev mu také vynesl Nobelovu cenu. Dopad objevu se ještě znásobil, když Reichsteinova asistentka Marguerite Steigerová syntetizovala deoxy-kortikosteron, který se ukázal být lékem na Addisonovu chorobu.

V pozdějších letech se začal zajímat o fytochemii a cytologii kapradin, přičemž v posledních třech desetiletích svého života vydal nejméně 80 článků o těchto tématech. Zvláštní zájem věnoval roli chromozomů při hybridizaci a polyploidům (buňkám či organismům, které obsahují více než dva páry chromozomů). Na rostlinách ho také zajímaly glykosidy, tedy látky s širokou možností terapeutického využití.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tadeus Reichstein na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	NKC: nlk20010094871 Botanist: Reichst. CiNii: DA0356718X GND: 118934236 HDS: 014611 ISNI: 0000 0001 0961 5464 LCCN: nr90007166 NLI: 987007499127805171 NLP: a0000001187206 PLWABN: 9810549780605606 Scopus: 57099162200 SNAC: w6mp6bcn SNK: 148867 SUDOC: 256927944 TePapa: 69891 VIAF: 26912896 WorldCat Entities: E39PBJdx3WPjdBfkymMjbMQyVC