Světlana Allilujevová

Světlana Allilujevová
Rodné jméno	სვეტლანა ალილუევა, Светлана Иосифовна Сталина a Svetlana Stalina
Narození	28. února 1926 Moskva
Úmrtí	22. listopadu 2011 (ve věku 85 let) Richland Center
Příčina úmrtí	kolorektální karcinom
Povolání	překladatelka, autorka autobiografie, spisovatelka, autorka memoárů a filoložka
Alma mater	Fakulta historie Moskevské státní univerzity
Žánr	nefikční dílo a paměti
Politická příslušnost	Komunistická strana Sovětského svazu
Manžel(ka)	Grigorij Iosifovič Morozov (1944–1947) Jurij Andrejevič Ždanov (1949–1950) Ivan Svanidze (1957–1959) William Wesley Peters (1970–1973)
Partner(ka)	Brajesh Singh Aleksej Jakovlevič Kapler
Děti	Josef Allilujev Jekaterina Ždanovová Chrese Evansová
Rodiče	Josif Vissarionovič Stalin a Naděžda Sergejevna Allilujevová
Příbuzní	Jakov Iosifovič Džugašvili, Vasilij Iosifovič Stalin, Konstantin Stěpanovič Kuzakov, Arťom Fjodorovič Sergejev, Alexandr Jakovlevič Davydov a nepojmenovaný Jugašvili (sourozenci) Ilja Josifovič Vozněsenskij (vnuk)
Podpis
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Světlana Josifovna Allilujevová (rusky Светлана Иосифовна Аллилуева, gruzínsky სვეტლანა ალილუევა, později známá jako Lana Peters) (28. února 1926 Moskva – 22. listopadu 2011 Richland Center, Wisconsin^[1]) byla nejmladším dítětem a jedinou dcerou sovětského diktátora Josefa Stalina a jeho druhé ženy Naděždy Allilujevové. V roce 1967 způsobila mezinárodní rozruch, když ze Sovětského svazu emigrovala do Spojených států amerických a v roce 1978 se stala naturalizovaným občanem Spojených států amerických. Od roku 1984 do roku 1986 se nakrátko vrátila do Sovětského svazu a nechala si obnovit sovětské občanství.^[2] Byla posledním přežívajícím potomkem Josefa Stalina.

Životopis

Mládí

Jako mnoho dětí vysokých sovětských politiků byla vychovávána chůvou a své rodiče vídala jen příležitostně. Její matka zemřela 9. listopadu 1932, kdy spáchala sebevraždu, ačkoli oficiální příčinou úmrtí bylo zanícené slepé střevo. V 16 letech se zamilovala do Alexeje Kaplera, židovského sovětského filmaře, kterému bylo 38 let. Její otec s tímto vztahem vehementně nesouhlasil a Kaplera nechal v roce 1943 odsoudit k 5 letům vyhnanství v pracovním táboře u Vorkuty. Po odpykání trestu v roce 1948 dostal Kapler další trest 5 let v pracovních táborech poblíž Inty.^[3]

První dvě manželství

O rok později se znovu zamilovala do spolužáka z Moskevské univerzity Grigorije Morozova, který byl také židovského původu. Stalin tento sňatek zdráhavě povolil, ale nikdy toto manželství neschválil. Ve vztahu s Morozovem se jí narodil v roce 1945 syn Josif. V roce 1947 se s Morozovem rozvedla. Jejím druhým manželem se v roce 1949 stal Jurij Ždanov, syn Stalinova spolupracovníka Andreje Ždanova. Z tohoto vztahu se narodila dcera Jekatěrina, ale i toto manželství skončilo v roce 1950 rozvodem.

Po Stalinově smrti

Po smrti svého otce v roce 1953 přijala příjmení své matky a v Moskvě pracovala jako učitelka a překladatelka. Kromě ruštiny hovořila plynule francouzsky, německy a anglicky. Kvůli svému původu se stala členkou Komunistické strany SSSR. V roce 1962 se potřetí provdala za Ivana Svanidzeho, Stalinova synovce jeho první manželky Jekatěriny Svanidzeové. I toto manželství bylo krátkodobé a skončilo rozvodem v roce 1963.^[4] V roce 1963, po operaci mandlí, se zamilovala do Braješe Singha, indického komunisty, který byl v Moskvě na návštěvě. Vážně nemocný Singh se léčil v Soči. Po jeho smrti roku 1966 odcestovala Světlana do Indie, kde jeho popel rozptýlila v řece Ganze.

Život v emigraci

V roce 1967 navštívila americké velvyslanectví v Novém Dillí a požádala o politický azyl, který jí byl udělen. Indická vláda se kvůli tomuto kroku obávala agrese Sovětského svazu, proto Světlana odcestovala do Říma, poté do Ženevy a nakonec do New Yorku. V New Yorku uspořádala tiskovou konferenci, na níž odsoudila otcův režim a sovětskou vládu, což vyvolalo ve východním bloku rozruch. O svém životě a poměrech ve Stalinově rodině napsala několik knih. Již v roce 1963 přijala v pravoslavné církvi křest. V roce 1982 konvertovala ke katolictví, téhož roku se přestěhovala se svou dcerou do Cambridge ve Spojeném království.

V roce 1970 se provdala za amerického architekta Williama Wesleye Peterse, chráněnce Franka Lloyda Wrighta.^[5] Z tohoto manželství vzešla dcera Olga Petersová, později známá také jako Chrese Evans. Manželství skončilo v roce 1973 rozvodem. V roce 1984 se vrátila do Sovětského svazu, ale po neshodách s příbuznými se po necelých dvou letech vrátila do Spojených států amerických. Na sklonku života údajně odmítala hovořit rusky. Žila v Richland Center ve Wisconsinu, kde 22. listopadu 2011 zemřela na rakovinu tlustého střeva.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Svetlana Alliluyeva na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Světlana Allilujevová na Wikimedia Commons
• Osoba Světlana Allilujevová ve Wikicitátech
• Světlana Allilujevová se stala doživotní vězeňkyní svého otce Stalina i Sovětského svazu Pořad Českého rozhlasu Plus, podrobné informace o životě, citace ze životopisných knih.

Literatura

• Monika Zgustová: Růže od Stalina, vydáno: 2015, Odeon, ISBN 978-80-207-1645-3

Autoritní data

Biblio: 81a280ac-9b45-431d-a24c-2fe09b232da6 NKC: jo20000080670 BIBSYS: 90598229 BNC: 000195958 BNE: XX855896 BNF: cb135969576 (data) CANTIC: 981058612752506706 CiNii: DA01978693 GND: 118648276 ICCU: SBLV056378 ISNI: 0000 0001 1023 1943, 0000 0003 6857 1670 LCCN: n50021029 LNB: 000027801 NDL: 00519527 NLA: 35003690 NLG: 103097 NLI: 987007257683905171 NLK: KAC201770895, KAC201522952, KAC2018N7324 NLP: a0000001178076 NSK: 000520272 NTA: 07027066X PLWABN: 9810608798505606 SELIBR: 395269 SNAC: w6nk3z09 SUDOC: 069810079 Trove: 785909 VcBA: 495/150218 VIAF: 27237508 WorldCat Entities: E39PBJbM4X4BywvqgQRrpT67pP