| Stéphanie de Beauharnais | |
|---|---|
| bádenská velkovévodkyně | |
 Stéphanie de Beauharnais (François Gérard, cca 1806-1807) | |
| Doba vlády | 10. června 1811 - 8. prosince 1818 |
| Úplné jméno | Stéphanie Luisa Adriena de Beauharnais |
| Narození | 28. srpna 1789 Versailles, Francie |
| Úmrtí | 29. ledna 1860 (70 let) Nice, Francie |
| Manžel | Karel Ludvík Fridrich Bádenský |
| Potomci | Luisa Amélie Bádenská Josefína Bádenská Alexander Bádenský Marie Amélie Bádenská |
| Dynastie | Beauharnais |
| Otec | Claude de Beauharnais |
| Matka | Klaudie Františka Adrienna Gabriela de Lézay-Marnézia |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Stéphanie Louise Adrienne de Beauharnais, také Stephanie Napoleon, (28. srpna 1789 ve Versailles, Francie – 29. ledna 1860, Nizza, Francie) byla adoptivní dcera Napoleona Bonaparte, sňatkem pak velkovévodkyně bádenská.
Biografie
Původ, mládí
Narodila se na počátku revoluce jako dcera Clauda de Beauharnaise. Otec byl bratrancem Alexandra Beauharnaise (popraven za hrůzovlády 1794), prvního manžela Josefiny, pozdější manželky Napoleona a císařovny francouzské. Její matka zemřela, když Stéphanii byly tři roky. Po smrti matky žila několik let v jižní Francii; poté, co se otec vrátil do Paříže, představil dceru Napoleonovi a jeho ženě Josefině. Dostalo se jí přiměřeného vzdělání a roku 1806 byla adoptována Napoleonem.
Manželství, potomci
Téhož roku se provdala za bádenského korunního prince Karla Bádenského. Manželství vzniklo jako politicky motivované spojení a nelze je označit za šťastné. Zatímco Stefanie dlela v Mannheimu, trávil její manžel se svým strýcem Ludvíkem I. Bádenským čas orgiemi v Karlsruhe. Stefaniin adoptivní otec, mocný Napoleon Bonaparte, byl velmi rozezlen poměry na bádenském dvoře, přesto však vytvořil nové velké Bádensko. Karel Fridrich Bádenský, vládnoucí bádenský velkovévoda, byl nicméně vyzván k tomu, aby Ludvíka, svého nejmladšího syna z prvního manželství, vykázal ze sídelního města. Stefanii to pramálo pomohlo, sblížili se s manželem teprve po letním pobytu v Baden-Badenu v roce 1810; v červnu roku 1811 pak se narodilo první dítě, dcera. Druhé dítě, syn, narozený v září 1812, zemřel měsíc po narození; později se vyskytly klepy, že dítě bylo vyměněno za nemocného kojence, přežilo a roku 1828 se stalo známým pod jménem Kašpar Hauser. Další syn se narodil 1816, ale ve věku jednoho roku zemřel.
- Luisa (5. června 1811 – 19. července 1854), ⚭ 1830 Gustav Švédský (9. listopadu 1799 – 4. srpna 1877), švédský korunní princ
- Syn (*/† 1812)
- Josephine (21. října 1813 – 19. června 1900), ⚭ 1834 Karel Antonín Hohenzollernský (7. září 1811 – 2. června 1885), kníže z Hohenzollern-Sigmaringenu
- Alexander (1. května 1816 – 8. května 1817)
- Marie Amélie (11. října 1817 – 17. října 1888), ⚭ 1843 William Douglas-Hamilton, 11. vévoda z Hamiltonu (15. února 1811 – 15. července 1863)
Bádenská velkovévodkyně
Roku 1811 se Karel stal velkovévodou bádenským. V letech úpadku napoleonského císařství, 1813–1815, Stefanie bojovala o práva svého manžela, jehož spojenci chtěli sesadit s trůnu. Po sedmi letech vlády v roce 1818 však Karel náhle zemřel, nezanechav mužských potomků. Stéphanie, jejíž postavení ve vztahu k novému bádenskému panovníkovi, strýci jejího zesnulého manžela Ludvíkovi I. Bádenskému, bylo přinejmenším problematické, se stáhla z života u dvora a žila střídavě v Mannheimu a ve svém letním sídle v Baden-Badenu. Za společnost volila především malíře a hudebníky. V Mannheimu založila zámecký anglický park a angažovala se v sociální péči.
Po roku 1848 se angažovala pro syna své sestřenice Hortense de Beauharnais, Napoleona III. V prvních letech, když ještě sídlil v Elysejském paláci, plnila povinnosti první dámy Druhé Francouzské republiky. Snažila se realizovat sňatek své vnučky Karoly s Napoleonem III., ale setkala se s odporem jak dívky samotné, jež byla o dvacet let mladší než její nápadník, tak i jejího otce Gustava Vasy, který žil od svých deseti let jako vyhnanec a nechtěl jedinou dceru vydat všanc nejistému osudu manželky pretendenta.
Poslední léta života trávila Stefanie částečně v Mannheimu, částečně na cestách a návštěvách u různých příbuzných a potomků. V Bádensku byla mimořádně populární u lidu a u středních vrstev a byla nazývána "dobrou vévodkyní".
Zemřela 29. ledna 1860 v Nizze ve Francii. Pochována je v knížecí kryptě rodu Zähringen v Pforzheimu.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Stéphanie de Beauharnaisová na Wikimedia Commons - http://www.bad-bad.de/gesch/stephanie.htm Archivováno 16. 1. 2015 na Wayback Machine.
- http://www.royal-magazin.de/german/baden/stephanie-beauharnais-baden.htm
- http://thepeerage.com/p10128.htm#i101272
| Bádenská velkovévodkyně | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Karolína Luisa Hesensko-Darmstadtská jako bádenská markraběnka |
1811–1818 Stéphanie de Beauharnais |
Nástupce: Žofie Vilemína Švédská |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Stéphanie_de_Beauharnais |
