Saga

Saga
Japonský císař
Doba vlády	809–823
Narození	3. října 786
Úmrtí	24. srpna 842 (ve věku 55 let)
Pohřben	Kjóto
Potomci	Ninmjó, Seishi-naishinnō, Nariyoshi, Minamoto no Sadamu, Minamoto no Shizumu, Jinshi-naishinnō, Minamoto no Tokiwa, Minamoto no Akira, Minamoto no Kiyoshi, Minamoto no Hiraku, Uchiko-naishinnō, Minamoto no Makoto, Minamoto no Hiromu, Minamoto no Yutaka, Minamoto no Ikeru, Minamoto no Yasushi, Tóru Minamoto, Minamoto no Tsutomu, Minamoto no Kiyohime, Hideyoshi-shinnō, Yoshiko-naishinnō, Tadayoshi-shinnō, Q110316160, Q17214243 a Q110320908
Otec	Kammu
Matka	Fudžiwara no Otomuro
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saga (786–842) byl japonským císařem v letech 809–823 coby v pořadí 52. japonský císař dle tradičního seznamu japonských císařů. Byl druhým synem císaře Kammua a mladším bratrem císaře Heizeie, který byl jeho předchůdcem. Ve 14. roce své vlády císař Saga abdikoval ve prospěch svého mladšího bratra Ótoma, pozdějšího císaře Džunny.

Život

Saga byl znalcem čínské klasiky. Podle legend byl prvním japonským císařem, který pil čaj. Byl také známým a velmi zručným krasopiscem. Poté, co císař Heizei onemocněl a vzdal se trůnu, stal se Saga jeho nástupcem. Ale i Saga po svém nástupu na trůn brzy onemocněl. To dalo Heizeiovi záminku k podněcování rebelie proti císaři, kterou bleskově potlačily síly loajální císaři Sagovi vedené šógunem Tamuramarem Sakanouem.

Saga byl velkým podporovatelem buddhistického kněze Kúkaie, kterému pomohl se zřízením buddhistické školy Šingon tím, že ho roku 823 pověřil dostavbou chrámu Tódži v hlavním městě Heian-kjó (dnes Kjóto).

Saga měl celkem 49 dětí s nejméně 30 ženami. Například jeho 7. syn Makoto Minamoto je považován za zakladatele klanu Minamotů. Toto příjmení však dostala i řada dalších císařových synů (např. Tokiwa Minamoto či Tóru Minamoto), čímž byli odstraněni z dědické posloupnosti.

Související články

• Frank S. Matsura

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Saga na Wikimedia Commons

Japonští císařové
seznam japonských císařů
Legendární	Džómon 660 ACN–291 ACN Džimmu Suizei Annei Itoku Kóšó Kóan Jajoi 290 ACN–269 AD Kórei Kógen Kaika Sudžin Suinin Keikó Seimu Čúai Džingu Kógó**
Jamato	Kofun 269–539 Ódžin Nintoku Ričú Hanzei Ingjó Ankó Júrjaku Seinei Kenzó Ninken Burecu Keitai Ankan Senka Asuka 539–710 Kinmei Bidacu Jómei Sušun Suiko* Džomei Kógjoku* Kótoku Saimei* Tendži Kóbun Temmu Džitó* Mommu Gemmei*
Nara	710–794 Gemmei* Genšó* Šómu Kóken* Džunnin Šótoku* Kónin Kammu
Heian	794–1185 Kammu Heizei Saga Džunna Ninmjó Montoku Seiwa Józei Kókó Uda Daigo Suzaku Murakami Reizei En'jú Kazan Ičidžó Sandžó Go-Ičidžó Go-Suzaku Go-Reizei Go-Sandžó Širakawa Horikawa Toba Sutoku Konoe Go-Širakawa Nidžó Rokudžó Takakura Antoku Go-Toba
Kamakura	1185–1333 Go-Toba Cučimikado Džuntoku Čúkjó Go-Horikawa Šidžó Go-Saga Go-Fukakusa Kamejama Go-Uda Fušimi Go-Fušimi Go-Nidžó Hanazono Go-Daigo
Severní dvůr	1333–1392 Kógon Kómjó Sukó Go-Kógon Go-En'jú Go-Komacu
Muromači	1333–1573 Go-Murakami Čókei Go-Kamejama Go-Komacu Šókó Go-Hanazono Go-Cučimikado Go-Kašiwabara Go-Nara Ógimači
Azuči-Momojama	1573–1603 Ógimači Go-Józei
Edo	1603–1868 Go-Józei Go-Mizunó Meišó* Go-Kómjó Go-Sai Reigen Higašijama Nakamikado Sakuramači Momozono Go-Sakuramači* Go-Momozono Kókaku Ninkó Kómei Meidži
Japonské císařství	1868–1947 Meidži Taišó Šówa
Moderní Japonsko	1947–dosud Šówa Akihito Naruhito
vládnoucí císařovny jsou označeny hvězdičkou * / císařská choť a regentka Džingu Kógó se tradičně neuvádí **

Autoritní data	CiNii: DA05499047 ISNI: 0000 0003 7136 4509 LCCN: n86103711 NDL: 00271545 ULAN: 500325329 VIAF: 250974254 WorldCat Entities: E39PBJqw3C9CCcCyrTFQYBGrbd