| Socialistická republika Srbsko Socijalistička Republika Srbija Социјалистичка Република Србија
| |||||||||||||||||||
Geografie
| |||||||||||||||||||
Rozloha
|
88 361 km²
| ||||||||||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||||||||||
Počet obyvatel
|
9 506 174
| ||||||||||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||||||||||
socialistická republika
| |||||||||||||||||||
Vznik
|
|||||||||||||||||||
Zánik
|
|||||||||||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
,_Flag_of_Serbia_(1947%E2%80%931992).svg)
.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
_crowned.svg)
.svg)
.svg)
.svg)
Socialistická republika Srbsko (zkráceně SR Srbsko; srbochorvatsky Socijalistička Republika Srbija, Социјалистичка Република Србија) byla socialistickou republikou, jež byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie. Součástí AVNOJské Jugoslávie se země stala v roce 1943. Socialistická republika Srbsko zanikla přijetím nové ústavy 28. září 1990, která z názvu státu vypustila adjektivum socialistická a která zrušila politickou autonomii Kosova a Vojvodiny.[1] I Srbsko bez přídomku socialistické zůstalo součástí SFRJ, od dubna 1992 bylo Srbsko součástí Svazové republiky Jugoslávie.
Vývoj názvu
- 1945–1946: Federální stát Srbsko jako součást Demokratické federativní Jugoslávie
- 1946–1963: Lidová republika Srbsko jako součást Federativní lidové republiky Jugoslávie
- 1963–1990: Socialistická republika Srbsko jako součást Socialistické federativní republiky Jugoslávie
- 1990–1992: Srbská republika (event. Republika Srbsko) jako součást Socialistické federativní republiky Jugoslávie
Historie
V lednu 1946 vznikla Lidová republika Srbsko, po změně federální ústavy v roce 1963 je adjektivum lidová nahrazeno slůvkem socialistická. V druhé Jugoslávii, nejspíše z obavy ze silného Srbska, jsou na severu a jihu jeho území vytvořeny dvě autonomní oblasti – Kosovo a Vojvodina.[2]
V rámci SFRJ se Srbsko (bez socialistických autonomních oblastí) z ekonomického hlediska řadilo mezi rozvinuté země, spolu se Slovinskem, Chorvatskem a Vojvodinou.[3]
V září 1986 uveřejnil bělehradský deník Večernije novosti výňatky z nacionalisticky podbarveného Memoranda SANU.[4]
V lednu 1988 iniciuje Předsednictvo SR Srbsko, jehož vedení opustil po osmém zasedání ústředního výboru republikového Svazu komunistů v září 1987 Ivan Stambolić, přípravu ústavních změn omezující pravomoci socialistických autonomních oblastí.[4] Ve stejné době probíhá takzvaná Protibyrokratická revoluce, v níž srbské vedení využívá hospodářských těžkostí ve snaze oslabit postavení vedení Vojvodiny a Kosova.[5]
Ústavní dodatky vedoucí k oslabení pozic autonomních oblastí schválila shromáždění Vojvodiny i Kosova v březnu 1989.[6] Bělehrad poté nahrazuje delegáty autonomních oblastí v orgánech federace a strany svými lidmi.
Republikové ústavy pocházejí z let 1946, 1963 a 1974. Období od ledna 1988 do března 1989 bývá nazýváno jako období ústavních reforem, při nichž bylo přijato čtyřicet dodatků k ústavě z roku 1974.[7]
5. července 1990 rozpustil srbský parlament parlament autonomní oblasti Kosovo, neboť ten se o několik dní dříve pokusil vyhlásit samostatnou svazovou republiku.[8]
V září 1990 schválil srbský parlament novou ústavu, kterou bylo z názvu republiky vyňato slůvko socialistická.[1] Od tohoto data doposud existuje Republika Srbsko, která až do roku 2006 sdílela své osudy s Černou Horou.
Politika
Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla Komunistická strana, respektive Svaz komunistů Srbska. Fakticky byla činnost opozice povolena v únoru 1990.[9] V červenci 1990 se republikový Svaz komunistů transformoval do Socialistické strany Srbska.[8]
V čele státu je po roce 1974, po vzoru federálního Předsednictva, Předsednictvo SR Srbsko.
Odkazy
Reference
- ↑ a b PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 28. ISSN 0037-6922.
- ↑ DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 13.
- ↑ DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 62.
- ↑ a b PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 24. ISSN 0037-6922.
- ↑ DIZDAREVIĆ, Raif. Od smrti Tita do smrti Jugoslávie. 1.. vyd. Praha: Jan Vašut s. r. o., 2002. 351 s. ISBN 80-7236-171-6. S. 142–154.
- ↑ PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 25. ISSN 0037-6922.
- ↑ MAJDANAC, Boro. History: After Second World War [online]. [2000] [cit. 2009-08-24]. [online] pořízeném dne 2009-06-04. (anglicky)
- ↑ a b PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 27. ISSN 0037-6922.
- ↑ PELIKÁN, Jan. Srbsko a Černá Hora. Slovanský přehled. 1995, roč. 82, čís. 1, s. 26. ISSN 0037-6922.
Související články
- Socialistická federativní republika Jugoslávie
- Seznam představitelů Srbska (1918–2006)
- Seznam premiérů Srbska (1918–2006)
- Srbsko
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Socialistická republika Srbsko na Wikimedia Commons
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/SR_Srbsko |
