Richard Tesařík (generál)

Richard Tesařík
Gen. Richard Tesařík (časopis Čs. armáda, 1957)
Narození	3. prosince 1915 nebo 15. listopadu 1915 Praha
Úmrtí	27. března 1967 (ve věku 51 let) Ústí nad Labem
Místo pohřbení	Hrob Richarda Tesaříka
Národnost	Češi
Povolání	voják a voják
Ocenění	medaile Za vítězství nad Německem Řád Bílého lva Československý válečný kříž 1939 Řád Slovenského národního povstání Sokolovská pamětní medaile … více na Wikidatech
Děti	Richard Tesařík Vladimír Tesařík
Příbuzní	Štěpán Tesařík (vnuk)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Richard Tesařík (* 3. prosince 1915 Praha – 27. března 1967 Ústí nad Labem) byl československý generálmajor, Hrdina Sovětského svazu.

Život

Za svého dětství byl Richard Tesařík vychováván ve vlasteneckém duchu a věnoval se několika druhům sportu v Sokole. První vojenskou zkušenost získal v boji proti Maďarům na Slovensku v roce 1939. V létě téhož roku měl konflikt s německými vojáky, kteří obsadili zbytek okleštěné republiky, a emigroval do Polska. Tam bojoval po invazi do Polska proti Němcům u protiletadlové obrany, na počátku roku 1942 se přihlásil do nově se rodící československé vojenské jednotky v Buzuluku.

Již v bitvě u Sokolova prokázal své vynikající vojenské schopnosti a za hrdinství v bitvě o Kyjev byl vyznamenán spolu s Antonínem Sochorem a Josefem Buršíkem titulem Hrdina Sovětského svazu.

V soukromém životě pro Tesaříka nastala změna. Dne 24. 6. 1944 se oženil se zdravotnicí rtm. Markétou Olšanovou, kterou poznal již v době před boji u Sokolova.

V bitvě o Dukelský průsmyk byl jako velitel tankového praporu těžce zraněn. V polní nemocnici lékaři udělali vše pro to, aby mu zachránili život, ale nemohli zachránit jeho levé oko. Po vyléčení se vrátil 29. 11. 1944 do služby u 3. tankového praporu a po doplnění výzbroje prapor útočil v druhé fázi Ostravské operace. Kapitána Tesaříka vystřídal ve velení kapitán Emanuel Šrámek a on sám byl jmenován velitelem čestné stráže prezidenta republiky Edvarda Beneše v Košicích. Ke svým tankistům se vrátil až na samém konci války a zúčastnil se zajištění slezských hranic jako velitel tankového praporu v Karviné.

Po válce v říjnu 1945 odešel studovat na tankovou akademii v Moskvě. Po návratu ze SSSR byl jako člen KSČ rozladěn skutečnými poměry, které v Československu panovaly, a dostal se do konfliktu s ministrem národní obrany Alexejem Čepičkou. Byl přemístěn na nižší funkci na Slovensko a poté byl tajně uvězněn. Československá vláda se snažila vyžádat od SSSR souhlas k odejmutí titulu Hrdiny SSSR, ovšem to bylo sovětskou stranou odmítnuto. Byl z vězení propuštěn a v roce 1954 velel tankové divizi. Stal se zástupcem velitele nového vojenského okruhu a roku 1959 odešel na studia Akademie generálního štábu SSSR do Moskvy. Zde měl na banketu konflikt s důstojníkem Národní lidové armády NDR, kterého Tesařík nazval fašistou. Zanedlouho byl za „nevhodné chování“ ze studií odvolán, v listopadu 1960 byl vyloučen z KSČ (členem od roku 1946) a propuštěn z armády.

Odešel do civilu a začal studovat práva. Kvůli podlomenému zdraví studium přerušil. Do roku 1966 pracoval jako dispečer autobusové dopravy ČSAD, poté jako bezpečnostní technik v AVIA-Letňany. Zemřel na infarkt 27. března roku 1967. Byl pohřben na Městském hřbitově v Příbrami^[1][2].

Ocenění a tituly

Sovětská státní ocenění a tituly

• Hrdina Sovětského svazu, udělen 21. prosince 1943
• Leninův řád, udělen 21. prosince 1943
• Řád rudé hvězdy udělen 2× 1943, 1945
• Medaile „Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce v letech 1941–1945“^[3]
• Medaile „Za osvobození Prahy“^[4]

Československá státní vyznamenání

• Československý válečný kříž 1939, udělen 5×
• Pamětní medaile československé armády v zahraničí, se štítkem SSSR
• Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
• Československá medaile za zásluhy, I. stupně
• Československý vojenský řád Bílého lva „Za vítězství“, Zlatá medaile
• Řád Slovenského národního povstání, I. třídy
• Medaile Za službu vlasti
• československý Řád rudé hvězdy
• Medaile „Za zásluhy v boji proti fašismu“
• Sokolovská pamětní medaile^[5]
• Dukelská pamětní medaile
• 2× Řád Rudého praporu Československa^[zdroj⁠?]
• Medaile Za službu vlasti^[6]
• Medaile „Za zásluhy o vlasti“^[zdroj⁠?]

Ocenění v jiných zemích

• Virtuti Militari, V. třída (Polsko)
• Řád rumunské koruny, (Rumunsko)

Památka

• busta R. Tesaříka v aleji Hrdinů Dukly
• busta Gen. R. Tesaříka v Jiráskových sadech v Příbrami
• ulice Gen. R. Tesaříka v Příbrami u nemocnice

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Тесаржик, Рихард na ruské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Richard Tesařík na Wikimedia Commons
• článek na www.panzernet.net Archivováno 7. 1. 2013 na Wayback Machine.
• zápis vyloučení Richarda Tesaříka z armády
• Článek o životě na www.novinky.cz

Autoritní data	Biblio: bb74872f-5ab2-4aa6-b9e7-523dc318e70c NKC: jk01132287 GND: 1028584032 ISNI: 0000 0000 5563 7392 LCCN: n2003047390 VIAF: 11681231 WorldCat Entities: E39PBJcrhmyTqJfcgpjbcfFh73