Povolání

Povolání je specializovaná a pomocí vzdělání či vyučení osvojená pracovní činnost. Lze ji vykonávat buď v zaměstnání, anebo jako podnikatel či jako svobodné povolání ve vlastní režii. Příjem (výdělek) za výkon povolání zpravidla slouží k úhradě (podstatné části) nákladů na živobytí. Povolání často není chápáno jako prosté vykonávání práce, očekává se, že bude jedinci přinášet radost, v tomto smyslu se někdo může minout s povoláním.^[1] Povolání je pro jedince ve společnosti důležitý ukazatel sociálního a ekonomického statusu (prestiž povolání), proto se přikládá důležitost výběru povolání. Povolání si lidé vybírají na základě svých schopností, znalostí a dovedností. K výkonu většiny povolání je potřeba kvalifikace, ta je dosahována vzděláním ve školách. Některá povolání mohou vykonávat osoby v dané profesi nekvalifikované, na některá jiná povolání je možné se připravit formou rekvalifikace. V minulosti měli lidé často výběr povolání omezený původem či místem narození, byli nuceni vykonávat někdy i značně podřadnou práci bez ohledu na své schopnosti. V takovém případě se většinou ani nemohli vzdělávat.

Právní definice

Povolání jako pojem českého pracovního práva je definován v § 5 písmeno f) zákona o zaměstnanosti, který říká, že se jedná o standardizovaný souhrn pracovních činností podle jejich obvyklého seskupení na trhu práce, jejichž výkon předpokládá určitou odbornou a další způsobilost.

Systematický popis

Povolání jsou strukturovaně popisována v Národní soustavě povolání. Zde zástupci zaměstnavatelů specifikují:

• pracovní činnosti,
• pracovní podmínky,
• příklady práce,
• kvalifikační úroveň, odborný směr a CZ-ISCO, do kterého povolání patří,
• zdravotní požadavky,
• kvalifikační požadavky (vhodná školní příprava, další vzdělávání, požadované certifikáty či povinnou praxi, odpovídající kvalifikaci z Národní soustavy kvalifikací),
• požadované kompetence (měkké kompetence, obecné dovednosti, odborné znalosti a dovednosti),
• průměrné mzdy a volná místa na českém trhu práce,

Prognózy budoucího vývoje povolání

Podle společnosti Gartner do roku 2025 nahradí až třetinu pracovní síly roboti a automatizační software, v této souvislosti ale vyvstává otázka, zda se pro onu třetinu lidí najde jiné povolání.^[2] Podle futurologa Thomase Freye by do roku 2030 mělo zaniknout až polovina pracovních míst, měla by zaniknout pracovní místa v uhelných elektrárnách, ve společnostech starající se o přenosové soustavy, v automobilkách a v jejich dodavatelských firmách, v klasickém školství, ve výrobě, v zemědělství a v armádě, přičemž místo zaniklých pracovních míst by měla vzniknout nová povolání pro nově vzniklé potřeby.^[3]

Podle zakladatele Computer Pressu Jiřího Hlavenky postupně přestala být potřeba, aby se většina lidí věnovala zemědělství, takže tito lidé postupně přijali nějaké povolání v továrnách, které se ale postupně automatizují, takže probíhá další přesun lidí do povolání ve službách. Ovšem i tato povolání jsou postupně automatizována a navíc zde dochází k tomu, že klienti některých služeb se obsluhují sami, ovšem pro zaměstnance v těchto povoláních už jiná povolání nevzniknou.^[4] S tímto názorem ale nesouhlasí psycholog Peter Lelovič, který se domnívá, že s rozvojem techniky se nová povolání objeví a že stejnou úvahu o nevzniku nových povolání bylo možné provést už v době, kdy se zvýšila výnosnost v zemědělství díky zavedení pěstování brambor, díky čemuž se zemědělství mohlo věnovat méně a méně rolníků, takže přebývající rolníci byli ti, pro které by nebylo nové povolání.^[5]

Podle žebříčku ohroženosti pracovních míst digitalizací, který je součástí vládního dokumentu Národní iniciativa Průmysl 4.0 čtvrtá průmyslová revoluce ^[6] nejvíce ohrozí úředníky, řidiče motocyklů a osobních automobilů, pokladníky a prodavače vstupenek.^[7] Z úředníků jsou nejvíce ohroženi ti, kteří se zabývají zpracováním číselných údajů.^[7] Podle žebříčku jsou nejméně ohroženi lidé pracující na manažerských pozicích, ale i zde může dojít ke snížení potřebné kvalifikace a mzdového ohodnocení, protože jejich úkoly mohou být v budoucnu jednodušší a zvládnutelné méně kvalifikovanou pracovní sílou.^[7] Podle prezidentky Mezinárodní asociace agentur práce Annemarie Muntzové stroje zvládnou i některé administrativní činnosti, takže by mohly nahradit zaměstnance v cestovních kancelářích, dispečery, pojišťovací agendy nebo bankéře, ovšem nehrozí kvůli tomu zvýšení nezaměstnanosti, protože vzniknou nové pozice ve službách nebo v oborech, kde je potřeba vyrábět zboží „na míru“.^[8]

Rozdíly mezi pracovišti rostou převážně v komerční sféře.^[9]

Odkazy

Reference

Literatura

• Dostál, J.: Výchova k volbě povolání. Archivováno 31. 3. 2020 na Wayback Machine. In Trendy ve vzdělávání. Olomouc: Votobia, 2008. s. 50-53. ISBN 978-80-7220-311-6.
• Šafr, Jiří, Häuberer, Julia. Subjektivní sociální distance k profesím: existují v české společnosti subjektivní třídní hranice? Naše společnost 6 (1), 2008: 28-38. ISSN 1214-438X. On-line (PDF).

Související články

• Živnost

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu povolání na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo povolání ve Wikislovníku
• Téma Povolání ve Wikicitátech
• Téma Profese ve Wikicitátech

• Národní soustava povolání
• Centrální databáze kompetencí
• Kartotéka typových pozic
• Portál o volbě povolání

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data	NKC: ph115886 BNF: cb13318415c (data) GND: 4005857-8 HDS: 013737 LCCN: sh85107267 LNB: 000055968 NDL: 00570707 NLI: 987007538698705171