Pierre de Fermat

Pierre de Fermat
Narození	1607 Beaumont-de-Lomagne
Úmrtí	12. ledna 1665 (ve věku 57–58 let) Castres
Alma mater	Stará orleánská univerzita (od 1623) Orleánská univerzita
Povolání	matematik, advokát a soudce
Zaměstnavatel	Parlament Toulouse (od 1638)
Choť	Louise de Long (od 1631)
Funkce	advokát
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pierre de Fermat (1607 Beaumont-de-Lomagne – 12. ledna 1665 Castres) byl francouzský matematik.

Ačkoli byl ve vědě amatér (občanským povoláním právník), zasloužil se o rozvoj matematiky v několika oblastech:

Teorie čísel – patří ke spoluzakladatelům oboru v jeho moderní podobě a získal několik důležitých poznatků. Známá je především tzv. Velká Fermatova věta. Tu ovšem dokázal až Andrew Wiles roku 1994. (Fermat tvrdil, že její důkaz zná. Pravděpodobně se však mýlil, neboť veškeré pokusy o jednoduchý důkaz věty ztroskotaly, zatímco Wilesův důkaz předpokládá obrovské množství poznatků získaných matematiky až v průběhu 19. a 20. století - Fermat tudíž nemohl mít v ruce potřebné nástroje pro vypracování podobného důkazu.)

Teorie pravděpodobnosti – spolu s Pascalem je považován za spoluzakladatele oboru, který zahájili úvahami o pravděpodobnostech výhry v hazardních hrách.

Matematická analýza a analytická geometrie – objevil mimo jiné metodu hledání extrémů křivky, která je přímým předchůdcem pozdějších výsledků diferenciálního počtu. Do této oblasti patří i formulace Fermatova principu.

Fermatova čísla - Fermat se domníval, že všechna čísla tvaru 2ⁿ + 1, kde n = 2^m, m = 0,1,2,…, jsou prvočísla. Toto platí však pouze pro prvních pět těchto tzv. Fermatových čísel (F₀ = 3, F₁ = 5, F₂ = 17, F₃ = 257, F₄ = 65 537). V 18. století ale Leonhard Euler dokázal, že F₅ je dělitelné 641, tedy že je složené číslo, čímž Fermatovu domněnku vyvrátil.

V roce 1796 Carl Friedrich Gauss objevil souvislost mezi geometrií a Fermatovými čísly. Dokázal, že pravidelný mnohoúhelník s lichým počtem vrcholů je eukleidovsky konstruovatelný (pomocí kružítka a pravítka) pouze tehdy, když je počet jeho vrcholů roven některému Fermatovu prvočíslu nebo součinu několika vzájemně různých Fermatových prvočísel. Přes snahy mnohých matematiků dodnes není známo, kolik existuje Fermatových čísel složených a kolik prvočíselných. Zatím největší známé Fermatovo prvočíslo je právě F₄. Pro čísla F₅ až F₂₃ bylo dokázáno, že jde o čísla složená, i když ne u všech je znám úplný rozklad. Úplný rozklad je znám pro čísla F₅, F₆, F₇, F₈, F₉ F₁₀ a F₁₁

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pierre de Fermat na Wikimedia Commons
• Galerie Pierre de Fermat na Wikimedia Commons
• Autor Pierre de Fermat ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pierre de Fermat
• Life and times of Pierre de Fermat (1601–1665)
• The Mathematics of Fermat's Last Theorem
• Fermat's Achievements
• (slovensky) Amatér zahanbil matematikov – sme.sk

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Autoritní data

Biblio: 509d9d86-d75f-4cf0-b26e-5c5094fd892f NKC: jn20021025002 BNE: XX1265274 BNF: cb11902568b (data) CANTIC: 981058526822106706 CiNii: DA05377651 GND: 118532561 ICCU: SBLV231062 ISNI: 0000 0000 8093 4049 LCCN: n82130428 MGP: 204733 NDL: 01213776 NLA: 36543596 NLI: 987007261186205171 NLP: a0000001184524 NTA: 070327432 PLWABN: 9810594643405606 SELIBR: 259783 SUDOC: 026862077 Trove: 1283189 VcBA: 495/109435 VIAF: 14769633 WorldCat Entities: E39PBJpyvChxMF3x4bG9KXpHG3