| Péter Pázmány | |
|---|---|
 | |
| Znak |  |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 1597 Řím |
| Biskupské svěcení | 1616 |
| Kardinálská kreace | 19. listopadu 1629 |
| Titul | kardinál-kněz |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 4. října 1570 |
| Místo narození | Oradea |
| Datum úmrtí | 19. března 1637 (ve věku 66 let) |
| Místo úmrtí | Bratislava |
| Místo pohřbení | Katedrála svatého Martina v Bratislavě |
| Vyznání | římskokatolické |
| Povolání | katolický kněz, překladatel, filozof, vysokoškolský učitel, spisovatel a katolický biskup |
| Alma mater | Papežská univerzita Gregoriana Vídeňská univerzita |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Péter kardinál Pázmány, slovensky Pázmaň (4. říjen 1570, Oradea – 19. března 1637, Bratislava), byl uherský římskokatolický kněz, jezuita, ostřihomský arcibiskup a primas uherský, kardinál, představitel protireformace v Uhrách a zakladatel univerzity v Trnavě.
Život
Původ a vzdělání
Narodil se ve Velkém Varadíně v Sedmihradsku (dnes Oradea v Rumunsku) v kalvinistické rodině, avšak pod vlivem nevlastní matky přestoupil v roce 1583 na katolictví a vstoupil do jezuitského řádu.
Noviciát absolvoval v Krakově a ve Vídni, kde studoval filosofii, v letech 1593–1597 vystudoval teologii v Římě a byl vysvěcen na kněze. Působil jako profesor filosofie a teologie ve Štýrském Hradci, od roku 1601 jako misijní kazatel v Šale a v Košicích. Od roku 1607 byl ve službách uherského arcibiskupa, který tehdy sídlil v Trnavě, protože Ostřihom byla obsazena Turky. Po smrti svého předchůdce Františka Forgáče se stal roku 1616 arcibiskupem a roku 1629 byl jmenován kardinálem.
Působení
Arcibiskup Pázmány se věnoval protireformačnímu působení, k němuž byl jeho řád určen, a to hlavně podporou katolického vzdělávání. Do maďarštiny přeložil spis „Následování Krista“ Tomáše Kempenského a sám napsal několik náboženských knih. Roku 1619 založil v Trnavě katolickou kolej, 1623 ve Vídni kolej Pazmaneum a v Trnavě kněžský seminář.
V Bratislavě založil jezuitskou teologickou školu a v Nových Zámcích a Kremnici františkánské kláštery. Roku 1635 založil v Trnavě univerzitu, roku 1777 přeloženou do Budapešti, na niž navazuje současná Univerzita Loránda Eötvöse a Katolická univerzita Petra Pázmánye v Budapešti i Trnavská univerzita v Trnavě.
Dne 14. května 1634 uzavřel kupní smlouvu se Zdeňkem Žampachem z Potštejna, na jejímž základě získal rozsáhlé východomoravské panství Vsetín (intabulace roku 1635).[1]
Petr kardinál Pázmány zemřel 19. března 1637 v Bratislavě a byl pochován v tamní katedrále sv. Martina. Po jeho smrti připadlo vsetínské panství jeho synovci Mikulášovi.
Odkazy
Reference
- ↑ JANIŠ, Dalibor; VRLA, Radim. Vsetínský zámek v proměnách času. 1. vyd. Vsetín: Muzeum regionu Valašsko, 2013. 35 s. ISBN 978-80-87614-11-2. S. 21.
Literatura
- V. Chaloupecký, Univerzita Petra Pázmánya a Slovensko: (1635-1935). Bratislava: Učená spoločnosť Šafárikova 1935
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Péter Pázmány na Wikimedia Commons - Seznam prací o Péteru Pázmánym v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- (německy)
- Péter Pázmány na Austria-Forum
| Předchůdce: František Forgáč |
|
arcibiskup ostřihomský 1616 – 19. března 1637 |
|
Nástupce: Imre Lósi |
- Maďarští jezuité
- Maďarští filozofové
- Filozofové 17. století
- Absolventi Vídeňské univerzity
- Absolventi Papežské univerzity Gregoriana
- Protireformace
- Ostřihomští arcibiskupové
- Maďarští teologové
- Maďarští kardinálové
- Maďarští a uherští primasové
- Narození v roce 1570
- Narození 4. října
- Narození v Oradeji
- Úmrtí v roce 1637
- Úmrtí 19. března
- Úmrtí v Bratislavě
- Pohřbení v katedrále v Bratislavě
- Osobnosti na maďarských poštovních známkách
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Péter_Pázmány |
