| Otakar Vochoč | |
|---|---|
 Otakar Vochoč | |
| Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
| Ve funkci: 1918 – 1919 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | realistická str. Č. pokroková str. Čs. pokroková str. |
| Narození | 18. srpna 1863 Lhota za Červeným Kostelcem Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 1953 |
| Děti | Vladimír Vochoč Václav Vochoč |
| Profese | politik |
| Commons | Otakar Vochoč |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Otakar Vochoč, též Otokar Vochoč (18. srpna 1863 Lhota za Červeným Kostelcem[1] – 1953), byl český a československý politik a poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu pokrokovou.
Biografie
Absolvoval reálku v Pardubicích. Politické a společenské názory mu pomáhal utvářet rodinný přítel, spisovatel Antal Stašek. Od roku 1882 se zaučoval jako aspirant ve Staré Pace. Složil telegrafní a dopravní zkoušku a nastoupil k železnici do Železného Brodu. Ve službě se opakovaně stal aktérem národnostních sporů, například ohledně odesílání drážních telegramů v češtině. Ve sporu s německojazyčným židovským kolegou se dopustil antisemitského výroku, za což s ním bylo vedeno řízení na ředitelství drah. V roce 1889 byl pro nedbalost při službě přeložen do Třebechovic pod Orebem. Později působil na stanicích Lysá nad Labem, Litice nad Orlicí, Mšeno, Libštát, Kyšperk a Jičín. Publikoval v denním tisku články ohledně národnostních poměrů na drahách. Získal kontakty na list Čas a oslovila ho myšlenka, aby se Češi místo národnostního boje soustředili na sebezdokonalování.[2]
Od konce 19. století se, tehdy jako železniční úředník v Jičíně, angažoval v hnutí pokrokářů blízkém Tomáši Masarykovi, které se roku 1900 ustavilo jako Česká strana lidová (neboli Realistická strana). Patřil mezi Masarykovy stoupence při dojednávání vzniku České strany pokrokové v roce 1905, která se roce 1912 po revizi programu zformovala jako Československá strana pokroková. Roku 1909 začal v Jičíně vydávat Pokrokové listy. Roku 1911 za pokrokáře neúspěšně kandidoval do Říšské rady. Politicky se vymezoval proti mladočeským politickým elitám.[3] Za první světové války byl internován, mimo jiné kvůli potyčkám, které se rozpoutaly v lednu 1914 při veřejné schůzi, na níž v Jičíně mluvil Karel Kramář a za které byl Vochoč činěn odpovědným. Zatčení proběhlo v říjnu 1914 a bylo motivováno anonymním udáním z protistátní činnosti. V internaci oficiálně vystoupil z katolické církve. Již předtím měl sympatie k hnutí Volná myšlenka. Propuštěn byl v roce 1917. Podílel se na převratu v říjnu 1918 v Jičíně.[2]
V letech 1918-1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění[4] Československou stranu pokrokovou. Mandátu se vzdal v květnu 1919. Profesí byl přednostou stanice.[5]
Jeho syn Vladimír Vochoč (1894-1985) byl československým konzulem v Marseille v letech 1938-1941. Druhý syn Václav Vochoč (1895-1970) byl legionářem, pracoval v ČKD a vynikl jako konstruktér elektrických přístrojů.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1863-1876 ve Lhotě za Červeným Kostelcem, sign.20-4075, ukn.965, str.1. Dostupné online
- ↑ a b c Hájek, Adam: JUDr. Vladimír Vochoč Československý konzul v Marseille 1938 - 1941 [online]. sezimovo-usti.cz [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 381.
- ↑ Otakar Vochoč [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakar Vochoč na Wikimedia Commons - Otakar Vochoč v Revolučním národním shromáždění
- JUDr. Vladimír Vochoč, vzpomínka na Otakara Vochoče (str.10)
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Otakar_Vochoč |
