Olga Danilovićová (cyrilice: Олга Даниловић, Danilović, * 23. ledna 2001 Bělehrad) je srbská profesionální tenistka hrající levou rukou a vítězka tří grandslamových juniorek ve čtyřhře. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden singlový turnaj, když se na Moscow River Cupu 2018 stala první šampionkou na hlavním ženském okruhu narozenou po roce 2000. K němu přidala dvě turnajová vítězství ve čtyřhře. Jednu singlovou i deblovou trofej vybojovala v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[1]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2023 na 93. místě a ve čtyřhře v dubnu téhož roku na 104. místě. Trénuje ji Slovinec Robert Cokan. Dříve tuto roli plnil Španěl Àlex Corretja, jenž byl jejím mentorem od sezóny 2016.[2] V letech 2017–2018 roli kouče plnil Juan Lizariturry.[3][4]
V srbském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2018 základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Bulharsku, v němž vyhrála dvouhru nad Šinikovovou a v páru s Radanovićovou prohrály čtyřhru. Srbky zvítězily 2:1 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 7–3 ve dvouhře a 5–5 ve čtyřhře.[5]
Tenisová kariéra
V juniorské kategorii grandslamu vyhrála tři deblové soutěže. Nejdříve jako 16letá triumfovala na French Open 2016 se Španělkou Paulou Arias Manjónovou[6], poté ovládla se Slovinkou Kajou Juvanovou Wimbledon 2017[7] a konečně po boku Ukrajinky Marty Kosťjukové si odvezla titul z US Open 2017.[8]
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2015, když na turnaj v srbském Prokuplje s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla Australance Alexandře Nancarrowové.[1] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala při své druhé účasti na túře ITF v listopadu 2015, kdy zavítala na antalyjský turnaj s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále dvouhry přehrála Slovenku Vivien Juhászovou. Z Turecka si odvezla „double“ po triumfu ve čtyřhře s Berfou Cengizovou.[1]
Na okruhu WTA Tour, vyjma Fed Cupu, debutovala na květnovém Mutua Madrid Open 2018. Na úvod kvalifikace vyřadila jedenáctou nasazenou Ukrajinku Katerynu Bondarenkovou. Následně však podlehla druhé nasazené Bělorusce Aryně Sabalenkové a do dvouhry neprošla. Hlavní soutěž si poprvé zahrála v sedmnácti letech na červencovém Moscow River Cupu 2018, probíhajícím na antuce. Původně byla vyřazena již v kvalifikačním turnaji od Španělky Pauly Badosové. Po odstoupení Martićové však postoupila do dvouhry jako šťastná poražená. Na její raketě pak postupně dohrály Slovenka Anna Karolína Schmiedlová, turnajová osmička Kaia Kanepiová z Estonska, nejvýše nasazená světová desítka Julia Görgesová a v semifinále běloruská turnajová pětka Aljaksandra Sasnovičová. V boji o titul pak zdolala Rusku téhož věku Anastasiji Potapovovou po třísetovém průběhu. Na okruhu WTA Tour si připsala debutovou trofej jako první šampionka narozená v roce 2000 a později. Stala se také druhou šťastně poraženou vítězkou turnaje WTA, když navázala na Andreu Jaegerovou z lednového Las Vegas 1980. V následném vydání žebříčku se posunula ze 187. na 112. místo.[9][10][4]
Soukromý život
Narodila se roku 2001 v srbské metropoli Bělehradu do rodiny čtyřnásobného mistra Evropy a stříbrného olympionika v basketbalu Predraga Daniloviće a sportovní novinářky působící v Radio-televiziji Srbije.
Finále na okruhu WTA Tour
Dvouhra: 2 (1–1)
Čtyřhra: 4 (2–2)
Finále série WTA 125
| Legenda
|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra
|
| WTA 125 (1–0 D; 1–1 Č)
|
Dvouhra: 1 (1–0)
| Stav
|
č.
|
datum
|
turnaj
|
povrch
|
soupeřka ve finále
|
výsledek
|
| Vítězka
|
1.
|
červenec 2023
|
Båstad, Švédsko
|
antuka
|
 Emma Navarrová
|
7–6(7–4), 3–6, 6–3
|
Čtyřhra: 2 (1–1)
Finále na okruhu ITF
| Dotace turnajů okruhu ITF
|
| 100 000 $ tournaments |
80 000 $ tournaments
|
| 75 000 $ tournaments |
60 000 $ tournaments
|
| 50 000 $ tournaments |
25 000 $ tournaments
|
| 15 000 $ tournaments |
10 000 $ tournaments
|
Dvouhra: 9 (6–3)
| Stav
|
č.
|
datum
|
turnaj
|
povrch
|
soupeřka ve finále
|
výsledek
|
| Vítězka
|
1.
|
20. listopadu 2016
|
Antalya, Turecko
|
antuka
|
 Vivien Juhászová
|
6–2, 6–3
|
| Vítězka
|
2.
|
26. března 2017
|
Antalya, Turecko
|
antuka
|
 Julia Grabherová
|
6–3, 6–2
|
| Finalistka
|
1.
|
4. listopadu 2017
|
Sant Cugat, Španělsko
|
antuka
|
 Marta Pajginová
|
6–2, 4–6, 3–6
|
| Finalistka
|
2.
|
26. listopadu 2017
|
Valencie, Španělsko
|
antuka
|
 Irina Baová
|
7–5, 4–6, 0–6
|
| Vítězka
|
3.
|
25. března 2018
|
Pula, Itálie
|
antuka
|
 Federica di Sarraová
|
6–4, 6–3
|
| Vítězka
|
4.
|
15. července 2018
|
Versmold, Německo
|
antuka
|
 Laura Siegemundová
|
5–7, 6–1, 6–3
|
| Finalistka
|
3.
|
srpen 2019
|
Hechingen, Německo
|
antuka
|
Barbara Haasová
|
2–6, 1–6
|
| Vítězka
|
5.
|
září 2019
|
Montreux, Švýcarsko
|
antuka
|
Julia Grabherová
|
6–2, 6–3
|
| Vítězka
|
6.
|
květen 2023
|
Madrid, Španělsko
|
antuka
|
 Sara Sorribesová Tormová
|
6–2, 6–3
|
Čtyřhra: 4 (1–3)
| Stav
|
č.
|
datum
|
turnaj
|
povrch
|
spoluhráčka
|
soupeřky ve finále
|
výsledek
|
| Vítězka
|
1.
|
20. listopadu 2016
|
Antalya, Turecko
|
antuka
|
 Berfu Cengizová
|
Tayisiya Mordergerová
Yana Mordergerová
|
6–4, 6–4
|
| Finalistka
|
1.
|
4. listopadu 2017
|
Sant Cugat, Španělsko
|
antuka
|
GM Zuleta de Realesová
|
 Luisa Stefaniová
 Renata Zarazúová
|
1–6, 4–6
|
| Finalistka
|
2.
|
15. července 2018
|
Versmold, Německo
|
antuka
|
 Nina Stojanovićová
|
Pemra Özgenová
 Despina Papamichailová
|
6–1, 2–6, [4–10]
|
| Finalistka
|
3.
|
srpen 2019
|
Hechingen, Německo
|
antuka
|
Georgina García Pérezová
|
Cristina Dinuová
 Lina Gjorcheská
|
6–4, 5–7, [7–10]
|
Finále na juniorce Grand Slamu
Čtyřhra juniorek: 3 (3–0)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Olga Danilović na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Olga Danilovićová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230725a25. července 2023
- ↑ Koreča o Olgi: Nasledila je nešto posebno [online]. Sport Klub SR, 26-11-2017 [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. (srbsky) Je zde použita šablona
{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ OZMO, Saša. Olga za SK – novi trener, tatini saveti, sazrevanje... [online]. Sport Klub SR, 26-12-2017 [cit. 2018-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 31-07-2018. (srbsky) Je zde použita šablona
{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ a b Olga Danilovićová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230725a25. července 2023
- ↑ Olga Danilovićová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230725a25. července 2023
- ↑ BORKOWSKI, Pete. French Open: Unseeded doubles teams claim junior titles [online]. Vavel [cit. 2016-06-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kaja Juvan osvojila mladinski Wimbledon med dvojicami [online]. Delo, 2017-07-16 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Marko Pavlović. Danilovićeva posle Vimbldona i RG, osvojila i US Open! [online]. Sport Klub, 2017-09-10 [cit. 2017-10-05]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ Petr Pokorný, Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. 17 let, lucky loser, debut na okruhu WTA. Danilovičová to v Moskvě dotáhla až k titulu! [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-29, rev. 2018-07-30 [cit. 2018-07-30]. Dostupné online.
- ↑ Danilovic claims first title in Moscow after all-teen tussle [online]. WTA Tour, 29-07-2018 [cit. 2018-07-29]. Dostupné online. Je zde použita šablona
{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Externí odkazy
.jpg)
Srbsko
Anastasija Potapovová
Petra Martićová
Tamara Zidanšeková
Irina-Camelia Beguová 
Eugenie Bouchardová
Viktória Kužmová 
Arantxa Rusová
Kristina Mladenovicová
Ulrikke Eikeriová 
Cristina Bucșová 
Emma Navarrová
Elisabetta Cocciarettová
Andrea Gámizová 
Julia Grabherová
Laura Siegemundová
Berfu Cengizová
Luisa Stefaniová 
Renata Zarazúová
Despina Papamichailová
Lina Gjorcheská
Marta Kosťuková
Wang Si-jü
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olga Danilovićová na Wikimedia Commons 
