Neurověda

Neurověda, častěji neurovědy je vědecký obor studující nervovou soustavu.^[1] Tradičně se považuje za disciplínu biologie, dnes je to ale mezioborová věda propojující obory jako chemie, informatika, inženýrství, matematika, lékařství, filosofie, fyzika a psychologie. Někdy se s pojmem neurověda zaměňuje pojem neurobiologie, ale ta se zabývá pouze biologií nervové soustavy, přičemž první pojem označuje její komplexní studium.

Historie

Studium nervového systému se datuje až do Starověkého Egypta. Důkazy o trepanaci, chirurgickém zákroku spočívajícím v proražení lebky s účelem vyléčení bolestí hlavy nebo duševních poruch, se objevují v neolitu. Rukopisy z roku 1700 př. n. l. ukazují, že Egypťané měli základní vědomosti o příznacích poškození mozku.^[2]

V Egyptě se od období pozdní Střední říše mozek odstraňoval z těla při mumifikaci. Tehdy věřili, že zdrojem inteligence a vědomí je srdce a mozek je jen jakousi „výplní lebky“. Tento názor později napadl Hippokratés, který věřil, že mozek je nejen spojený s pocity – protože orgány jako oči, uši a jazyk jsou umístěny blízko mozku –, ale i s inteligencí. Platón také tvrdil, že v mozku je umístěna racionální část duše.^[3] Na druhou stranu Aristotelés věřil, že centrem inteligence je srdce a mozek slouží ke chlazení krve. Tento názor byl všeobecně sdílen až do doby Galéna, následovníka Hippokrata a lékaře gladiátorů, který zpozoroval, že jeho pacienti se zraněním mozku ztrácí psychické schopnosti.

Velkého rozvoje dosáhlo studium nervové soustavy v oblasti Al-Andalus ve středověku, kde působili např. Abulcasis, Averroes, Avenzoar a Maimonides.^[4]

Studium mozku pokročilo s vynálezem mikroskopu a vývojem procesu barvení Camillem Golgim v 90. letech 19. století. Proces využíval soli chromanu stříbrného k zobrazení struktury jednotlivých neuronů. Tuto techniku využil Santiago Ramón y Cajal a předložil hypotézu, že funkční jednotkou mozku je neuron. Golgi a Ramón získali za studium struktury nervového systému Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Hypotézu potvrzovaly experimenty navazující na výzkum elektrické popudivosti svalů a neuronů vedený Luigim Galvanim.

Paralelně s tímto výzkumem francouzský vědec Paul Broca objevil, že určité části mozku jsou spojené s určitými funkcemi. Hypotézu specializace oblastní mozku podporoval John Hughlings Jackson, který pozoroval postup záchvatů pacientů postižených epilepsií.

V roce 1952 Alan Lloyd Hodgkin a Andrew Fielding Huxley představili matematický model přenosu elektrických signálů v neuronech, akčních potenciálů.

V druhé polovině 20. století se neurověda rychle rozvíjela díky revolucím v molekulární biologii, elektrofyziologii a komputační neurovědě. V současnosti lze pochopit chování jednotlivých neuronů. Nicméně to, jak je neuronová síť schopna vytvářet komplikované procesy jako je poznání nebo chování, zatím není známo.

Neurověda je propojená i se společenskými a behaviorálními vědami, existují například interdisciplinární oblasti jako neuroekonomie, teorie rozhodování a sociální neurověda.

Moderní neurovědy

Vědecké zkoumání nervového systému se rozvinulo v druhé polovině 20. století především díky pokrokům v molekulární biologii, elektrofyziologii a počítačům. To umožnilo neurovědcům studovat nervový systém ve všech jeho aspektech. Například bylo možné pochopit v detailu i složité procesy vyskytující se v rámci jednoho neuronu a jedné synapse. Nervový systém je nejkomplexnější orgánovým systémem v těle. Lidský mozek sám obsahuje přibližně sto miliard neuronů a jednou 100 bilionu synapsí; Většina z přibližně 20-25,000 genů, které patří do lidského genomu jsou vyjádřeny specificky v mozku. Vzhledem k plasticitě lidského mozku, struktura jeho synapsí a výsledných funkcí se může měnit v průběhu celého života.^[5]

Odvětví

Moderní neurověda může být zhruba rozdělena do následujících odvětví, která se liší přístupem a předmětem zkoumání.

• behaviorální neurověda
• kognitivní neurověda
• komputační neurověda
• neuroanotomie
• neuroekonomie
• neuroinformatika
• neuroinženýrství
• neurolingvistika
• neurologie
• neuropsychologie
• psychiatrie
• sociální neurověda

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Neuroscience na anglické Wikipedii.

Literatura

• BEAR, M. F., B. W. Connors, and M. A. Paradiso. Neuroscience: Exploring the Brain. 3rd. vyd. Philadelphia: Lippincott, 2006. Dostupné online. ISBN 0781760038. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Marc D. Binder ... (ed.). Encyclopedia of Neuroscience. [s.l.]: Springer, 2009, 4399pp, 5 vols. Dostupné online. ISBN 978-3-540-23735-8. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• KANDEL, ER, Schwartz JH, Jessell TM. Principles of Neural Science. 4th. vyd. New York: McGraw-Hill, 2000. ISBN 0-8385-7701-6. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Squire, L. et al. (2003). Fundamental Neuroscience, 2nd edition. Academic Press; ISBN 0-12-660303-0
• Byrne and Roberts (2004). From Molecules to Networks. Academic Press; ISBN 0-12-148660-5
• Sanes, Reh, Harris (2005). Development of the Nervous System, 2nd edition. Academic Press; ISBN 0-12-618621-9
• Siegel et al. (2005). Basic Neurochemistry, 7th edition. Academic Press; ISBN 0-12-088397-X
• Rieke, F. et al. (1999). Spikes: Exploring the Neural Code. The MIT Press; Reprint edition ISBN 0-262-68108-0
• section.47 Neuroscience 2nd ed. Dale Purves, George J. Augustine, David Fitzpatrick, Lawrence C. Katz, Anthony-Samuel LaMantia, James O. McNamara, S. Mark Williams. Published by Sinauer Associates, Inc., 2001.
• section.18 Basic Neurochemistry: Molecular, Cellular, and Medical Aspects 6th ed. by George J. Siegel, Bernard W. Agranoff, R. Wayne Albers, Stephen K. Fisher, Michael D. Uhler, editors. Published by Lippincott, Williams & Wilkins, 1999.
• ANDREASEN, Nancy C. Brave New Brain: Conquering Mental Illness in the Era of the Genome. [s.l.]: Oxford University Press, 2004. Dostupné online. ISBN 9780195145090. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Damasio, A. R. (1994). Descartes' Error: Emotion, Reason, and the Human Brain. New York, Avon Books. ISBN 0-399-13894-3 (Hardcover) ISBN 0-380-72647-5 (Paperback)
• Gardner, H. (1976). The Shattered Mind: The Person After Brain Damage. New York, Vintage Books, 1976 ISBN 0-394-71946-8
• Goldstein, K. (2000). The Organism. New York, Zone Books. ISBN 0-942299-96-5 (Hardcover) ISBN 0-942299-97-3 (Paperback)
• LAUWEREYNS, Jan. The Anatomy of Bias: How Neural Circuits Weigh the Options. Cambridge, MA: The MIT Press, 2010. Dostupné online. ISBN 026212310X. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Llinas R. (2001). I of the Vortex: From Neurons to Self MIT Press. ISBN 0-262-12233-2 (Hardcover) ISBN 0-262-62163-0 (Paperback)
• Luria, A. R. (1997). The Man with a Shattered World: The History of a Brain Wound. Cambridge, Massachusetts, Harvard University Press. ISBN 0-224-00792-0 (Hardcover) ISBN 0-674-54625-3 (Paperback)
• Luria, A. R. (1998). The Mind of a Mnemonist: A Little Book About A Vast Memory. New York, Basic Books, Inc. ISBN 0-674-57622-5
• Medina, J. (2008). Brain Rules: 12 Principles for Surviving and Thriving at Work, Home, and School. Seattle, Pear Press. ISBN 0-9797777-0-4 (Hardcover with DVD)
• Pinker, S. (1999). How the Mind Works. W. W. Norton & Company. ISBN 0-393-31848-6
• Pinker, S. (2002). The Blank Slate: The Modern Denial of Human Nature. Viking Adult. ISBN 0-670-03151-8
• ROBINSON, D. L. Brain, Mind and Behaviour: A New Perspective on Human Nature. 2nd. vyd. Dundalk, Ireland: Pontoon Publications, 2009. ISBN 978-0-9561812-0-6. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• Ramachandran, V. S. (1998). Phantoms in the Brain. New York, New York Harper Collins. ISBN 0-688-15247-3 (Paperback)
• Rose, S. (2006). 21st Century Brain: Explaining, Mending & Manipulating the Mind ISBN 0-09-942977-2 (Paperback)
• Sacks, O. The Man Who Mistook His Wife for a Hat. Summit Books ISBN 0-671-55471-9 (Hardcover) ISBN 0-06-097079-0 (Paperback)
• Sacks, O. (1990). Awakenings. New York, Vintage Books. (See also Oliver Sacks) ISBN 0-671-64834-9 (Hardcover) ISBN 0-06-097368-4 (Paperback)
• Sternberg, E. (2007) Are You a Machine? The Brain, the Mind and What it Means to be Human. Amherst, NY: Prometheus Books.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu neurověda na Wikimedia Commons
• (anglicky) Neurověda v programu In Our Time společnosti BBC
• (anglicky) Neuroscience Information Framework (NIF)
• (anglicky) Neurobiologie na Open Directory Project
• (anglicky) IBRO (International Brain Research Organization)
• (anglicky) Society for Neuroscience (SFN)
• (anglicky) American Society for Neurochemistry
• (anglicky) Neuroscience Online
• (anglicky) Faculty for Undergraduate Neuroscience (FUN)
• (anglicky) Neuroscience for Kids
• (anglicky) British Neuroscience Association

Autoritní data	NKC: ph250755 BNE: XX548657 BNF: cb13736850m (data) GND: 7555119-6 LCCN: sh91006099 NDL: 001137240 NLI: 987007541821005171