Naděžda Olizarenková

Naděžda Olizarenková
Narození	28. listopadu 1953 Brjansk
Úmrtí	18. února 2017 (ve věku 63 let) Oděsa
Příčina úmrtí	amyotrofická laterální skleróza
Alma mater	K. D. Ushynsky South Ukrainian National Pedagogical University
Povolání	běžkyně na středně dlouhé tratě
Ocenění	Řád přátelství mezi národy zasloužilý mistr sportu SSSR
Choť	Serhiy Olizarenko
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Přehled medailí
Jako reprezentantka SSSR
Atletika na LOH
zlato	LOH 1980	běh na 800 m
bronz	LOH 1980	běh na 1500 m
Mistrovství Evropy v atletice
stříbro	ME 1978	běh na 800 m
stříbro	ME 1978	štafeta 4×400 m
zlato	ME 1986	běh na 800 m
Halové ME v atletice
stříbro	HME 1985	běh na 800 m

Naděžda Fjodorovna Olizarenková (rusky Надежда Фёдоровна Олизаренко) rozená Muštová (rusky Мушта) (28. listopadu 1953, Brjansk – 18. února 2017, Oděsa^[1]) byla sovětská atletka, běžkyně.

Její specializací byl zejména běh na 800 metrů. První úspěchy zaznamenala v roce 1978 na mistrovství Evropy v Praze na stadionu Evžena Rošického. Vybojovala zde dvě stříbrné medaile (800 m, 4 x 400 m). O rok později získala zlatou medaili na světové letní univerziádě v Ciudad de México.

12. června 1980 v Moskvě zaběhla půlku v čase 1:54,85 a o devět setin překonala tehdejší světový rekord Taťány Kazankinové.^[2] 27. července 1980 získala na letních olympijských hrách v Moskvě zlatou medaili v závodě na 800 metrů v novém světovém a olympijském rekordu 1:53,43.^[3] Rekord překonala o tři roky později Jarmila Kratochvílová, která v Mnichově zaběhla trať v čase 1:53,28. Olizarenkové čas je však dodnes druhým nejlepším v celé historii.

V roce 1985 získala stříbrnou medaili na halovém ME v Pireu. O rok později se stala ve Stuttgartu mistryní Evropy, když ve finále zaběhla půlku v čase 1:57,15. Druhá Sigrun Wodarsová z NDR byla o sedmadvacet setin pomalejší.^[4] Na druhém ročníku mistrovství světa v atletice v Římě 1987 doběhla ve finále na sedmém místě. V roce 1988 reprezentovala na letní olympiádě v jihokorejském Soulu, kde skončila v semifinálovém běhu na posledním místě.^[5]

5. srpna 1984 v Moskvě byla členkou štafety, která zaběhla nový světový rekord na méně často vypisované trati 4 x 800 metrů. Rekord má hodnotu 7:50,17 a dále se na něm podílely Ljubov Gurinová, Ljudmila Borisovová a Irina Podjalovská.^[6]

Zemřela 18. února 2017 na ALS.