Mikuláš I. Gorjanský

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Mikuláš I. Gorjanský
Rodový erb Gojranských/Garayů
Narození	?
Úmrtí	25. červenec 1386
Příčina úmrtí	popraven
Místo pohřbení	Maďarsko
Povolání	politik
Politická strana	politik před vznikem politických stran
Choť	N. of Nevna
Děti	Mikuláš II. Gorjanský Jan Garaj
Rod	Gorjanští
Příbuzní	Ladislav II. Gorjanský, Kateřina Gorjanská, Mikuláš III. Gorjanský, Petr Gorjanský, Dorota Gorjanská a Helena Gorjanská (vnoučata)
Funkce	uherský palatin (1375–1385) chorvatský bán bán (Mačvanská bánovina)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš I. Gorjanský též Mikuláš Gorjanský starší (chorvatsky Nikola I. Gorjanski, maďarsky Miklós Garai, slovensky dříve též Mikuláš I. Garay / Garai, † 25. července 1386) byl uherský palatin (1375-1385) a bratislavský župan. Zastával také úřad chorvatského a mačvanského bána.

Jméno

Jméno je odvozeno od rodinného sídla Gorjani též Gorjana (maďarsky Gara). V různých pramenech se uvádí pod různým zněním, například, původně latinsky i maďarsky De Gara nebo jen Gara, poslovenštěně z Gorjan', nebo původně maďarsky Garay, Garai poslovenštěně na Garaj.

Život

Jako uherský palatin se po smrti krále Ludvíka I. z Anjou stal rádcem a milencem jeho ovdovělé ženy Alžběty, která nechala za uherskou královnu korunovat svou desetiletou dceru Marii a vládla jejím jménem. Ludvík přislíbil Marii za manželku Zikmundovi Lucemburskému, avšak Alžběta ji pod vlivem Mikuláše Gorjanského chtěla provdat za Ludvíka Orleánského. Tím způsobila rozštěpení uherské šlechty na přívržence Zikmunda a přívržence Alžběty a na třetí tábor, který podporoval v nároku na trůn Karla Malého z neapolské větve Anjouovců.

Alžběta se spoléhala na Karlův slib, který dal ještě Ludvíkovi I., že neohrozí práva jeho dcer na uherský trůn, přesto se však sám dal v roce 1385 korunovat uherským králem. Alžběta se mu pomstila tak, že na něj připravila atentát, který provedl Blažej Forgáč.

Zatčení a poprava

Stoupenci Karla Malého 25. července 1386 zajali Alžbětu, Marii, Mikuláše I. Gorjanského a Blažeje Forgáče cestou na hrad Gorjan patřící Mikuláši I. Gorjanskému. Zatčení se uskutečnilo pravděpodobně na žádost Mariina sedmnáctiletého manžela Zikmunda Lucemburského. Mikuláš Gorjanský byl spolu s Blažejem popraven stětím v Gorjaně a jejich hlavy byl poslány vdově po Karlovi Malém do města Neapol. Tělo bylo pohřbeno ve františkánském kostele v Šikloši, dochovaný náhrobek je z červeného mramoru a je uložený v depozitáři v Budapešti.^[1]

Rodina

• otec Ondřej Gorjanský (* asi 1340)
• matka
• manželka
  • dyn Jan Gorjanský (* asi 1371), hlavní župan Temeše a Požežské župy, bán Ozory
  • dcera Ilona, manželka Mikuláše Séčiho z Gradu
  • dcera Dorota, manželka Mikuláše Frankopana, bána Chorvatska a Dalmácie
  • dcera Alžběta, manželka Šimona Sečéniho
  • syn Mikuláš, uherský palatin, bán Chorvatska, Slavonie a Dalmácie

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikuláš I. Gorjanský na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikuláš I. Gorjanský na Wikimedia Commons

Externí odkazy

• Mikulášův náhrobek

Předchůdce: Jan V. Frankopan

Chorvatský bán 1397–1402

Nástupce: Ladislav Grdevacký