| Mihály Babits | |
|---|---|
 | |
| Narození | 26. listopadu 1883 Szekszárd |
| Úmrtí | 4. srpna 1941 (ve věku 57 let) Budapešť |
| Příčina úmrtí | rakovina hrtanu |
| Místo pohřbení | Hřbitov Kerepesi |
| Povolání | básník, spisovatel, překladatel, esperantista a literární historik |
| Alma mater | Cisterciácké gymnázium v Budapešti (do 1901) Univerzita Loránda Eötvöse v Budapešti |
| Témata | Maďarská literatura a maďarská poezie |
| Manžel(ka) | Ilona Tanner |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mihály Babits (26. listopad 1883, Szekszárd - 4. srpen 1941, Budapešť) byl maďarský básník, prozaik, esejista a překladatel.
Biografie
Vystudoval maďarskou a klasickou literaturu na univerzitě v Budapešti a pak učil na různých venkovských gymnáziích. Za první světové války musel pro své pacifistické názory ze školství odejít a plně se věnoval literatuře. Patřil k literárnímu okruhu, který publikoval v časopise Nyugat (Západ, založen 1908). Babits byl jeho redaktorem od roku 1929. Do okruhu patřili i Endre Ady, Zsigmond Móricz a Dezső Kosztolányi.
Svou první sbírku poezie vydal v roce 1909. Babitsova poezie byla intelektuální, obtížně srozumitelná a introspektivní, zejména v jeho raném období. Později obrátil svou pozornost k aktuálním sociálním problémům. Psal i prózu, nejvíce je ceněn román Halálfiai (Děti smrti, 1927), sympatizující obraz rozpadající se střední třídy. Do maďarštiny přeložil hry Sofoklovy a Shakespearovy, Danteho Božskou komedii, středověké latinské hymny i některé texty Goetheho.[1]
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mihály Babits na Wikimedia Commons - Mihály Babits v Databázi knih
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Mihály_Babits |
