| Michiel de Ruyter | |
|---|---|
| Bestevaêr (dědeček) | |
 Michiel de Ruyter na obraze od Ferdinanda Bola | |
| Narození | 24. března 1607  Vlissingen, Spojené provincie nizozemské |
| Úmrtí | 29. dubna 1676 (ve věku 69 let) Syrakusy |
| Choť | Anna van Gelder (od 1652) |
| Děti | Margaretha de Ruyter Aelken (Alida) de Ruyter |
| Rodiče | Adriaan Michielszoon a Aelken Jansdochter de Ruyter |
| Příbuzní | Margaretha Somer[1] (vnučka) |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | luitenant-admiraal-generaal |
| Sloužil | Spojené provincie nizozemské |
| Složka | Nizozemské královské námořnictvo |
| Války | Anglo-holandské války |
| Bitvy | Bitva u Plymouthu Čtyřdenní bitva Nájezd na Medway Bitva u Solebay Bitva u Augusty |
 multimediální obsah na Commons | |
Michiel Adriaenszoon de Ruyter (24. března 1607 Vlissingen – 29. dubna 1676 Syrakusy) je považován za největšího z nizozemských admirálů a jednoho z největších námořních velitelů historie. Byl velmi zbožný a jeho muži ho bezmezně obdivovali. Přezdívali mu mnoha jmény, poslední a nejslavnější bylo Bestevaêr, což znamená děd(eček). V jeho rodném Vlissingenu v provincií Zeeland stojí jeho památník, jehož dominantou je Ruyterova socha v nadživotní velikosti, hledící na moře.
Život
Narodil se rodičům Adriaenu Michielszoonovi a jeho ženy Alidě jako čtvrté dítě z jedenácti. Jeho otec pracoval v pivovaru jako knecht ( dopravoval sudy z pivovaru do městských hospod). Jako dítě byl vyloučen ze školy pro opakovanou neposlušnost. Rodiče se rozhodli jej dát do učení k velké rejdařské a obchodní firmě bratří Lampsins[2].
Jako jedenáctiletý se nechal se souhlasem rodičů a rejdaře Lampsinse naverbovat na ozbrojenou obchodní loď „De Haen“, která se plavila do Brazilie a Karibiku a jejíž posádka si přivydělávala kaperstvím. Postupně se propracovával mezi pozice lodního kormidelníka a hlavního palubního důstojníka, než se ve třiceti letech stal kapitánem obchodní lodi. Ačkoli měl málo formálního vzdělání, mluvil snesitelně francouzsky a plynně anglicky. Pod velením prince Mořice Oranžského bojoval jako mušketýr v osmdesátileté válce proti Španělsku. V roce 1623 se usadil v irském Dublinu, kde se živil jako obchodní agent. V třicátých letech si Michael Andriaensz přidal ke svému jménu ještě De Ruyter, jméno své matky.
V roce 1631 se oženil s farmářskou dcerou Marií Veltersovou, která téhož roku zemřela po porodu dcery a ta také zemřela o tři týdny později. V letech 1633 až 1635 se jako navigační důstojník zúčastnil velrybářských výprav k ostrovu Jan Mayen. V roce 1636 se znovu oženil s dcerou bohatého měšťana Neeltje Engels, spolu měli čtyři děti, jedno z nich zemřelo krátce po narození a ostatní se jmenovali Adriaen (1637), Neeltje (1639) a Aelken (1642). V roce 1637 se stal kapitánem lodi mající za úkol stíhat vlámské a španělské korzáry škodící nizozemskému obchodu, později se plavil za obchodem do Afriky a Západní Indie. Během obchodních cest do Maroka na vlastní náklady vykupoval křesťanské otroky. Roku 1676 vykoupil uherské protestantské kazatele, kteří byli císařem Leopoldem I. odsouzeni na galeje.
Velitel loďstva
Vedl nizozemské loďstvo v prvních třech anglicko-holandských válkách, v nichž vybojoval několik nezapomenutelných bitev s anglickým loďstvem, mezi nimi i slavnou Čtyřdenní bitvu (11.–14. červen 1666). O rok později provedl něco, co už po něm nikdo další nedokázal zopakovat – proplul ústím Temže a zničil královské loděnice na řece Medway. Spolu s loděnicí v Chathamu zlikvidoval nebo zajal část anglického loďstva, přičemž jednou ze zajatých lodí byla vlajková loď Royal Navy HMS Royal Charles. De Ruyterův nájezd na Medway tak představuje jednu z nejdrtivějších a nejostudnějších porážek v celé historii Royal Navy, a to tím spíše, že při celé akci neutrpěla nizozemská flotila prakticky žádné ztráty.
Vítězství zaznamenal též 7. června 1672 v zátoce Solebay v Southwoldu během francouzsko-nizozemské války nad anglo-francouzským loďstvem admirálů Duquesna a vévody z Yorku.
Své poslední střetnutí vybojoval ve Středomoří: v bitvě u Augusty proti francouzské flotile admirála Abrahama Duquesna poblíž Sicílie byl smrtelně raněn (dělová koule mu rozdrtila levou nohu) a tomuto zranění podlehl[2].
Pocty
Michiel Adriaenszoon de Ruyter je považován za jednoho z největších admirálů historie a nedotknutelnou ikonu Nizozemského královského námořnictva. Bylo po něm pojmenováno sedm nizozemských válečných lodí, mimo jiné v současné době sloužící protiletadlová fregata Zr. Ms. De Ruyter třídy De Zeven Provinciën a lehký křižník Hr. Ms. De Ruyter potopený 27. února 1942 v bitvě v Jávském moři, na jehož palubě zahynul kontradmirál Doorman. Je také brán za nizozemského národního hrdinu.
V roce 1970 byla vydána bankovka v hodnotě 100 guldenů s podobiznou admirála de Ruyter.
Odkazy
Reference
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ a b SeniorTip. www.seniortip.cz [online]. [cit. 2020-09-23]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michiel de Ruyter na Wikimedia Commons - Michiel de Ruyter (nizozemsky)
- Michiel de Ruyter Portal Archivováno 20. 5. 2006 na Wayback Machine. (nizozemsky)
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Michiel_de_Ruyter |
