Let Siberia Airlines 1812

Let Siberia Airlines 1812
Jiná Tu-154M v barvách sibiřských aerolinek
Nehoda
Datum4. října 2001
Čas13:45[1]
Fáze letuen route (ENR)[1]
Hlavní příčinasestřelení raketou
země-vzduch
MístoČerné moře
Zeměpisné souřadnice
Počátek letuBen Gurionovo mezinárodní letiště, Tel Aviv
Cíl letuLetiště Tolmačovo, Novosibirsk
Letoun
ModelTupolev Tu-154M
DopravceSibir Airlines[1]
RegistraceRA-85693
Následky
Na palubě osob78
Cestující66
Posádka12
Mrtvých78
Letounzničen zcela

Let Siberia Airlines 1812 byl charterový let[1] ruské společnosti Sibir Airlines[1] spojující Tel AvivNovosibirsk. 4. října 2001 byl letoun Tupolev Tu-154M (registrace RA-85693), který jej obsluhoval, nad Černým mořem omylem sestřelen ukrajinským námořnictvem, které provádělo v oblasti vojenské cvičení. Zahynuli všichni na palubě (66 cestujících a 12 členů posádky). Ukrajina nejprve vinu popírala, posléze však připustila, že letoun pravděpodobně sestřelila raketa systému S-200 vypálená během cvičení, a vyplatila pozůstalým odškodnění.

Let 1812 odstartoval z Tel Avivu a nabral kurz do Novosibirsku. Nad Černým mořem letěl ve výšce 36 000 stop (11 000 m), když řídící centrum v Soči ztratilo náhle s letounem kontakt. Brzo poté pilot arménského letadla letícího přes moře ohlásil v 13:45 moskevského času explozi a následný pád ruského stroje do vody. Letadlem většinou cestovali Izraelci, kteří letěli do Ruska navštívit své příbuzné. V Izraeli byl vyhlášen státní smutek, vlajky byly spuštěny na půl žerdi, držela se minuta ticha a školy věnovaly tragédii zvláštní hodinu. V lese u Ben Šemen byl obětem tragédie postaven pomník.

Ruští činitelé odmítli americké tvrzení o sestřelu raketou země-vzduch jako „pozornosti nedůstojné“,[2] a ruský prezident Vladimir Putin sdělil následujícího dne tisku, že: „zbraně použité v takových cvičeních mají vlastnosti, které jim znemožňují dostat se do letového koridoru, kterým se letadlo pohybovalo.“ Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Konstantin Chivrenko poznamenal, že: „ani směr, ani dosah [raketových střel] neodpovídají praktickému ani teoretickému místu, ve kterém letadlo explodovalo“.[2]

Dne 10. října 2001 prohlásil prezident Ukrajiny Leonid Kučma ohledně leteckého neštěstí, že je připraven souhlasit s jakýmkoli závěrem ruských vyšetřovatelů týkajícím se příčin této události. Zároveň Kučma při diskusi o možném zhoršení vnějšího obrazu Ukrajiny vyzval, aby se z toho nestala tragédie, protože by se mohly dělat chyby "mnohem většího, planetárního rozsahu". Kromě toho Kučma prohlásil, že nemá v úmyslu odvolat ministra obrany Alexandra Kuzmuka jako velmi cenného zaměstnance. Toto prohlášení Kučmy šokovalo jak příbuzné obětí, tak i tým samotného prezidenta: jako protest rezignoval jeho tiskový mluvčí Alexandr Martyněnko a nahradil ho Igor Storožuk. Sám Kuzmuk napsal žádost o rezignaci již v den katastrofy, ale Kučma zdržoval proces, předpokládaje, že by musel přiznat vinu ukrajinských ozbrojených sil na tragédii.

Dne 24. října 2001 se Kučma ve svém televizním projevu oficiálně přiznal, že letoun Tu-154 byl sestřelen ukrajinskou raketou, omluvil se občanům Ukrajiny za to, co se stalo, a oznámil, že odvolání Kuzmuka bylo konečně přijato. Přitom se předpokládalo, že konečné rozhodnutí o odvolání bylo až po požadavcích hlavního kyjevského rabína Jakova Dova Blaicha, který vyzval Kučmu, aby učinil konkrétní „organizační závěry“; stejný den se také setkal tajemník rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Jevhen Marčuk a náměstek šéfa prezidentské administrativy Oleksandr Orěl s izraelským velvyslancem v Kyjevě Annou Azari.

Dne 25. října byl ze služby v armádě propuštěn velitel PVO generálplukovník Vladimir Tkačov. Z jejich pozic byli také odvoláni zástupce velitele PVO pro bojovou přípravu generálporučík V. V. Dějakov (vedoucí raketových cvičení na polygonu Opuče v ten den), šéf radiotechnických vojsk PVO generálmajor Ju. Korotkov, plukovníci A. Lunev a N. Žilkov, podplukovníci M. Alpatov a V. Ševčenko. Byl odvolán generálporučík V. Kalinyuk, velitel 49. sboru. Velitel divize S-200 major J.Venger byl přeřazen na nižší pozici. Přitom žádný z vojáků nebyl postaven před soud.

Reference

  1. a b c d e Accident description [online]. Aviation Safety Network [cit. 2020-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Airliner blasted out of sky. The Telegraph [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj datcs.wikipedia.org
Originálcs.wikipedia.org/wiki/Let_Siberia_Airlines_1812
Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.