| Kotvrdovice | |
|---|---|
 Střed obce, vlevo škola, vzadu obecní úřad | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Blansko |
| Obec s rozšířenou působností | Blansko (správní obvod) |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°21′18″ s. š., 16°47′4″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 917 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,58 km²[2] |
| Katastrální území | Kotvrdovice |
| Nadmořská výška | 535 m n. m. |
| PSČ | 679 07 |
| Počet domů | 312 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Kotvrdovice 198 679 07 Kotvrdovice info@kotvrdovice.cz |
| Starosta | Leoš Kratochvil |
| Oficiální web: www | |
  Kotvrdovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 581763 |
| Kód části obce | 71129 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Kotvrdovice (německy Gottfriedsschlag[4]) se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, nedaleko Macochy. Obcí prochází silnice II. třídy z Blanska na Vyškov a Prostějov. Žije zde 917[1] obyvatel. V obci je evidováno 305 adres.
Historie
Okolí obce bylo osídleno již v pravěku, o čemž svědčí bohaté archeologické nálezy. Jméno obce je odvozeno od německého názvu Gottfriedsschlag, posléze Gottfriedovice, Hospřidovice a následně již vzniklo jméno, jaké známe dnes.[5]
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349, kdy je v moravských zemských deskách uskutečněn zápis o prodeji holštejnského panství, které od Čeňka z Lipé kupuje Vok I. z Holštejna. Kotvrdovice se na listině uvádějí jako Gotfridschlag. V majetku pánů z Holštejna byla ves až do roku 1437, kdy panství koupil Hynek z Valdštejna a Židlochovic. V roce 1459 se Vokovi V. z Holštejna podařilo získat Kotvrdovice nakrátko zpět, ale již roku 1464 ho spolu se Senetářovem, pustou západní polovinou Podomí a pustými vesnicemi Dvorce a Budkovany vlastnil Smil z Loděnice, který vystavěl v obci tvrz. V roce 1480 byl majitelem Kotvrdovic Jiřík ze Zhoře, o deset let později Jan Heralt z Kunštátu, ale již roku 1492 vlastnil kotvrdovické panství Václav Gedeon z Olešničky. V rukách tohoto rodu byly Kotvrdovice až do roku 1574, kdy vesnici získal Bernard Drnovský z Drnovic na Rájci. Poté sdílely Kotvrdovice osudy rájeckého panství, které vlastnili Rogendorfové a po nich Salmové.[6][7]
Na počátku 17. století zde bylo 25 domů, z nich bylo po třicetileté válce 6 pustých. V roce 1793 zde bylo už 57 domů s 292 obyvateli. V roce 1846 šlo o 112 domů a 674 obyvatel. Škola byla postavena roku 1874[8]
Za druhé světové války se staly Kotvrdovice součástí tzv. „Vyškovské střelnice“ a byly násilně vystěhovány. Po ukončení německé okupace se občané mohli vrátit zpět do svých domovů.
V roce 1954 havarovalo u obce vojenské letadlo Avia CS-199. Oba členové posádky zahynuli. Tragickou událost připomíná malý pomníček na místě havárie.
Od 5. října 2004 obec užívá znak a vlajku.[9] Nachází se zde kaple zasvěcená Božskému Srdci Páně, které bylo inspirací i pro obecní znak.
Galerie
-
Kotvrdovice od jihozápadu z Jedovnic -
Kaple Božského Srdce Páně -
Různobarevné fasády domů při hlavní ulici -
Starší zástavba -
Pošta a kříž
Zájmová činnost obyvatel
Zdejší občané hrají kopanou, muži i ženy. Místní děti mají k dispozici dětský park. V obci působí ochotnický divadelní soubor Divadlo Srdcem, který během svých představení využívá unikátního otočného jeviště. Sbor dobrovolných hasičů soutěží v požárním sportu a podílí se na pořádání kulturních akcí v obci.
Dále je zde letecký klub s letištěm (veřejná plocha pro ultralehká letadla, kód LKKOTV).[10]
Rodáci
- Vladimír Kunc (1952–1977) – hokejista.
- Zdeněk Zouhar (1927–2011) – muzikolog a hudební skladatel
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 310.
- ↑ SKŘEPKOVÁ, Tereza. Komunální heraldika měst a obcí bývalého okresu Blansko k roku 2010. Brno, 2011 [cit. 2014-10-14]. 135 s. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. Dostupné online.
- ↑ Černý Ervín, Nejstarší historie hradu a městečka Holštejna a panství holštejnského, 1991
- ↑ Černý Ervín, Historie vladyckého statečku kotvrdovického a jeho majitelů, 1968
- ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 111–112.
- ↑ Kotvrdovice – udělené symboly
- ↑ http://www.aerobaze.cz/letiste/index.php?kod=LK19[nedostupný zdroj]
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kotvrdovice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Stránky Badatelny – http://www.davar.cz/badatelna/xref/let_kotvrdovice.htm
- Kotvrdovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Informace o obci na Portálu veřejné správy
- Městská a obecní statistika z roku 2003 na webu ČSÚ
- Vybrané statistické údaje za obec na webu ČSÚ
- Katastrální mapa Kotvrdovic na webu ČÚZK
- Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Kotvrdovic v roce 1826 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.
- Letiště "Tri sudy" Kotvrdovice Archivováno 24. 9. 2010 na Wayback Machine.
 |
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Zdroj dat | cs.wikipedia.org |
|---|---|
| Originál | cs.wikipedia.org/wiki/Kotvrdovice |
